Bulletin - 2021

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme reportáží Tomáše Münzbergera z konference Evropského soudu pro lidská práva, jejímž tématem byla ochrana životního prostředí. Může štrasburský soud svojí judikaturou k ochraně životního prostředí přispívat, jestliže Úmluva neobsahuje právo na zdravé životní prostředí? Jak soud v takových případech postupuje? A jaký lze očekávat vývoj do budoucna?

Jana Šikorská shrnuje podzimní zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se věnovalo nejen dopadům pandemie, ale také prezidentským volbám v Bělorusku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Tomáš Münzberger nový typ mezinárodních vyšetřovacích orgánů, které připravují důkazní podklady pro případné budoucí vyšetřování zločinů v Sýrii a v Myanmaru, nebo podporují vnitrostátní vyšetřování, jako je tomu v Iráku.

Eliška Hronová se v evropské sekci věnuje rozhodnutí polského ústavního soudu, které dramaticky omezilo přístup k interrupcím, což vyvolalo vlnu protestů. Jak k takové změně došlo?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Aneta Navrátilová o zprávě Evropské komise zkoumající stav vlády práva ve všech zemích EU. Zaměřila se na čtyři kategorie - systémy soudnictví, protikorupční rámce, pluralitu a svobodu médií a systém brzd a protivah.

Daniela Petržilková z české sekce přibližuje rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil nařízení zakazující prezenční výuku na vysokých školách. Jak dané rozhodnutí zdůvodnil?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Kateřiny Šimáčkové a Veroniky Bílkové pojednávajícím o podzimních (online) zasedáních Benátské komise. Projednávaná témata jako volby a digitalizace nebo nouzové stavy byla vskutku aktuální.

David Janků z Kanceláře veřejného ochránce práv následně představuje výsledky výzkumu rozhodování českých soudů o diskriminaci.

Závěrům lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu roku 2020 se věnuje Daniela Petržilková. Tyto výbory sídlící v Ženevě se v daném období plně soustředily na stížnosti jednotlivců.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Alžběta Dvořáková zaměřuje na rozhodnutí žalobkyně Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování situací v Palestině, Nigérii a na Ukrajině.

Eliška Hůlová z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva, který kritizoval ČR z důvodu nadměrného umisťování dětí do kojeneckých ústavů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Aneta Majerčíková o přelomovém případu před Nejvyšším soudem USA, který se týká nucené dětské práce v Africe.

Daniela Petržilková z české sekce přibližuje na příkladu konkrétního kárného řízení, nakolik si může soudce dovolit veřejnou kritiku. Jaké jsou tedy hranice svobody projevu soudců?

Na úvod aktuálního vydání Bulletinu lidských práv jsme si pro Vás připravili skutečnou perličku. Kandidátům na pozici soudce či soudkyně Evropského soudu pro lidská práva za ČR jsme položili vždy 10 otázek. Devítiletý mandát totiž začne již v listopadu tohoto roku. Jak vidí své případné působení ve Štrasburku Tomáš Langášek, Pavel Simon a Kateřina Šimáčková?

U Evropského soudu pro lidská práva zůstaneme i v rámci druhého příspěvku, ve kterém Eliška Hůlová shrne uplynulý soudní rok, který probíhal za pandemie.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Tomáš Münzberger zaměřuje na odsouzení Dominica Ongwena Mezinárodním trestním soudem. Tento bývalý dětský voják se v Ugandě stal jedním z obávaných velitelů tzv. Armády Božího odporu.

Martin Míšek z evropské sekce se věnuje tématu odpovídání na emaily o víkendu. Bude nová evropská legislativa specifikovat minimální požadavky na home office včetně tzv. práva odpojit se? 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Kristýna Zábojníková o pokračování sporu mezi Spojeným královstvím a Mauriciem o suverenitu nad Čagoskými ostrovy. Po Mezinárodním soudním dvoru uznal suverenitu Mauricia i Mezinárodní tribunál pro mořské právo.

Jana Koblasová z české sekce přibližuje zrušující nález Ústavního soudu ve věci volebního zákona. Jaké měl k rozhodnutí důvody a jaká bude podoba podzimních voleb do poslanecké sněmovny?

V úvodu tohoto čísla Vám přiblíží Barbora Bromová, jak se studuje (nejen) právo v Amsterdamu. Speciální program PPLE zde kombinuje politologii, psychologii, právo a ekonomii.

Pokračujeme reportáží Veroniky Čáslavové z diskuze konané při příležitosti výročí ukončení druhé světové války. V rámci této online akce hovořila s generálem Petrem Pavlem o vývoji demokracie a bezpečnosti od roku 1945 až do dnešní doby.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Alžběta Dvořáková o tom, že Karim Khan byl zvolen novým žalobcem Mezinárodního trestního soudu. Kdo je tento britský právník?

Martin Míšek z evropské sekce se věnuje doporučení Rady Evropy pro Českou republiku v oblasti rasismu a netolerance.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Iva Turanová změny v hongkongském parlamentním volebním systému. 

Jana Koblasová z české sekce přibližuje rozhodnutí Městského soudu v Praze, který se mimo jiné zabýval ústavností nouzového stavu.

V aktuálním vydání se věnujeme dlouho očekávanému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Vavřička a ostatní proti České republice, a to dokonce vícekrát. Úvodní glosu přináší Zuzana Vikarská z Právnické fakulty Masarykovy univerzity a zaměřuje se na skutečnosti, které z rozsudku vyčíst nelze.

Pokračujeme příspěvkem Daniely Petržilkové, která informuje o nedávném jednání Rady OSN pro lidská práva, jež se zaměřila především na násilí v Myanmaru, Bělorusku a v Nikaragui.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Tomáš Münzberger pojednává o změně vztahu USA k Mezinárodnímu trestnímu soudu poté, co prezident Joe Biden nastoupil do úřadu.

Zuzana Andreska z evropské sekce rozebírá již zmíněný rozsudek ESLP ve věci Vavřička, ve kterém štrasburský soud rozhodl, že Česká republika neporušila respektování soukromého života tím, že má zavedeno povinné očkování dětí. Jaká byla argumentace soudu a jakou roli v ní hrál prostor pro uvážení a proporcionalita?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Kristýna Zábojníková o tom, že západní státy zavedly sankce vůči čínským představitelům zodpovědným za rozsáhlé porušování lidských práv Ujgurů. Čínská reakce na sebe však nenechala dlouho čekat.

Tereza Kuklová z české sekce přibližuje zajímavě dvojaké rozhodnutí Ústavního soudu týkající se únorového vyhlášení nouzového stavu.

V úvodu aktuálního vydání Bulletinu lidských práv představujeme dvě zprávy o vývoji demokracie ve světě v roce 2020, které zveřejnily Freedom House a The Economist Intelligence Unit. O nelichotivém trendu referuje Iva Turanová.

Navazujeme reportáží Veroniky Čáslavové z diskuze s moderátorem a akademikem Václavem Moravcem, který je jedním z hlavních řešitelů projektu zaměřeného na dezinformace v době pandemie. Co je to infodemie a jak se jí bránit?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Jakub Hedl o tom, že bývalý dětský voják a pozdější velitel milic v Ugandě Dominic Ongwen dostal trest odnětí svobody ve výši 25 let. Tomáš Münzberger se následně věnuje problémům kambodžských senátů, které soudí bývalé Rudé Khmery.

Eliška Hronová z evropské sekce přibližuje přelomový nález německého ústavního soudu, který označil cíle vlády na snížení emisí za nedostatečné a uložil jí zjednat nápravu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Iva Turanová nestabilní situaci v severní části Mozambiku, která do značné míry uniká zájmu médií.

Tereza Kuklová z české sekce přibližuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se vymezil vůči sexistické reklamě. Spadá reklama obsahující výrazné sexistické stereotypy do svobody projevu, nebo se jedná o zásah do lidské důstojnosti?

V aktuálním vydání Bulletinu začínáme příspěvkem Martina Kopy o Protokolu č. 15 k Evropské úmluvě o lidských právech, který v srpnu vstoupil v platnost a zavádí zkrácení lhůty pro podání stížnosti k Soudu z šesti na čtyři měsíce. Jaké další změny přináší?

Pokračujeme reportáží Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové ze dvou zasedání Benátské komise, na kterých se projednávaly například změny ústavy v Maďarsku v oblasti rodiny a dětí, nebo zákony o tzv. zahraničních agentech v Rusku.

Daniela Petržilková přináší souhrn z jednání Rady OSN pro lidská práva, která se věnovala mimo jiné situaci v etiopském regionu Tigraj a porušování lidských práv v Sýrii, o kterém se zdá, že nemá konce.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Alžběta Dvořáková informuje, že Mezinárodní trestní soud zahájil případ bývalého velitele milic v súdánském Dárfúru. Soud tak bude poprvé vyšetřovat události týkající se tohoto konfliktu.

Barbora Bromová z evropské sekce přibližuje dva rozsudky velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva, které se týkají mass surveillence, tedy hromadného sledování jednotlivců ze strany státu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Navrátilová věnuje situaci na východní Ukrajině. Ozbrojené skupiny se zde dopouštějí špatného zacházení s lidmi, přičemž zvláště závažná je situace zadržených žen.

Jana Koblasová z české sekce vysvětluje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého bylo jarní uzavření středních škol nezákonné.

V novém Bulletinu Vám přinášíme rozhovor o tom, jak probíhá dohled nad vnitrostátní implementací rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Vyzpovídali jsme Clare Ovey, vedoucí Oddělení výkonu rozsudků Rady Evropy, a Szymona Janczareka, právníka, který se zabývá českými případy.

Pokračujeme příspěvkem Daniely Petržilkové, která shrnuje závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za první polovinu roku. Kromě práv homosexuálů v Keni a diskriminace žen v Libyi řešily například také policejní násilí v Belgii.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Jakub Hedl o případu pachatelů zločinů v Sýrii, který probíhá v Německu na základě tzv. univerzální jurisdikce. Tomáš Münzberger se poté věnuje zločinu, který je označován jako ekocida.

Eliška Hůlová z evropské sekce se zaměřuje na přelomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého je zavedení tříleté čekací doby pro žádost o sloučení rodiny neslučitelné s právem na rodinný život.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Aneta Navrátilová, jak vlády několika států zneužívaly izraelský špionážní systém Pegasus za účelem sledování novinářů a lidskoprávních aktivistů.

Tereza Kuklová z české sekce přibližuje obsah výroční zprávy veřejného ochránce práv za rok 2020. Jaké legislativní změny navrhoval a které nejdůležitější stížnosti během „pandemického” roku řešil?

V aktuálním vydání Bulletinu začínáme reportáží Moniky Hanych z uprchlického tábora na řeckém ostrově Lesbos, kde strávila týden a hovořila s řadou jeho obyvatel. V objektu žije přes 4500 lidí, kteří se z různých důvodů vydali do Evropy. Jaké zde panují podmínky a jaké jsou jejich vyhlídky?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Tomáš Münzberger věnuje málo diskutované, avšak o to důležitější kauze Afghánce, který následkem výslechu ze strany českých a poté amerických vojáků zemřel. Tři roky poté svědčí postup českých vyšetřovacích orgánů přinejmenším o neprofesionalitě přístupu.

Eliška Hronová z evropské sekce přibližuje zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, který se zabýval dopadem pandemie Covid-19 na rovnost pohlaví. Jaký dopad měly především změny na trhu práce na postavení žen? 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Kristýna Zábojníková věnuje situaci na Kubě, kde občanská nespokojenost vyústila v největší protivládní protesty za posledních několik dekád.

Tereza Kuklová z české sekce se zaměřuje na kontroverzní novelu Listiny základních práv a svobod, do níž bylo vloženo tzv. právo na zbraň. Co tato změna reálně znamená a jak se bude pravděpodobně vykládat?

V novém Bulletinu pro Vás máme skutečnou perličku. Předseda Evropského soudu pro lidská práva Robert Spano se v úvodním rozhovoru vyjadřuje k řadě aktuálních otázek: Má Evropská unie přistoupit k Úmluvě? Může Soud čelit odporu členských států? A jak plánuje předseda Spano zefektivnit fungování Soudu tak, aby se rozhodování důležitých případů zkrátilo v řádu let?

Pokračujeme příspěvkem Daniely Petržilkové o zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se zaměřilo mimo jiné na situaci v Afghánistánu či na důsledky pokračující války v Jemenu. Kromě toho Rada přijala také rezoluci, ve které poprvé označila právo na zdravé životní prostředí za lidské právo.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Alžběta Dvořáková o tom, že nový žalobce Mezinárodního trestního soudu se rozhodl nevyšetřovat údajné zločiny USA v Afghánistánu.

Martin Míšek z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Fedotova proti Rusku, které se týká povinnosti poskytnout ochranu svazků osob stejného pohlaví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Kristýna Zábojníková budoucnost osob zadržovaných ve věznici v Guantánamu. Jaké jsou naděje na zrušení celého zařízení za administrativy prezidenta Bidena?

Daniela Petržilková z české sekce se věnuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého byla plošná aplikace vyšších trestních sazeb za nouzového stavu v rozporu s Ústavou.

V prosinci tomu bylo již 10 let, kdy nás opustil Václav Havel. Podařilo se nám získat jeho projev, kterým v roce 1995 ve Štrasburku otevíral současnou budovu Evropského soudu pro lidská práva. Soud nám zase poskytl fotografie této události, tak si můžeme společně připomenout jeho tehdejší slova.

Navazujeme zprávou Ľubomíra Majerčíka z diskuze pořádané naším Centrem, na které se sešly těžké váhy české i mezinárodní justice - Jiří Malenovský, Robert Fremr, Ivana Hrdličková a Michal Bobek. Jak hodnotili své zkušenosti z mezinárodních soudů?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Dagmar Matúšů o německých případech obžalob bývalého dozorce a sekretářky v koncentračním táboře.

Jana Vidláková z evropské sekce přibližuje rozsudek Soudního dvora EU, který se vyjadřoval k povinnosti mít u sebe během cesty mezi členskými státy cestovní doklad.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška věnuje situaci v Západní Sahaře, kde se situace aktuálně komplikuje.

Dominika Šudová z české sekce se zaměřuje na vyšetřování případu smrti afghánského vojáka dříve vyslýchaného českými a americkými jednotkami.