Bulletin - 2023

Na úvod nového Bulletinu Vám nabízíme rozhovor s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou o tom, jak Česká republika vyšetřuje válečné zločiny páchané na Ukrajině. Je to poprvé, kdy se v ČR aktivoval tzv. princip univerzality z důvodů zločinů páchaných v zahraničí. Kdo se o vyšetřování primárně stará? A jak v této věci probíhá sběr důkazů a mezinárodní spolupráce?

Le Minh Tam navazuje reportáží z kulatého stolu Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Akce se věnovala účinnosti mezinárodních sankcí uvalených na Rusko.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost začínáme rovněž Ukrajinou. Dalibor Jirda shrnuje dosavadní akademické diskuze o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese a jaké jsou v tomto ohledu hlavní právní překážky.

Daniela Maiettová z evropské sekce se věnuje rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který se týkal protestu polonahé ženy v pařížském kostele. Jak široká je svoboda projevu?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař zaměřuje na britský plán řešení migrační krize, v rámci kterého chce Spojené království převážet některé žadatele do Rwandy.

Matěj Kračmer z české sekce informuje o tom, že parlament schválil tzv. Magnitského zákon o lidskoprávních sankcích. Jaké nové možnosti reakce na porušování lidských práv v zahraničí zákon přináší?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě, který připravila Kamila Pelíšková. Výbory, které monitorují dodržování předních lidskoprávních úmluv na celosvětové úrovni, se nezabývaly pouze Ruskou federací, ale také relevantním vývojem v USA, Dánsku i České republice.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová zaměřuje na vyšetřování sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Nový rozsudek nizozemského soudu se věnuje povaze tehdejšího ozbrojeného konfliktu i postavení separatistů.

Filip Lamparter z evropské sekce informuje o rozsudku Soudního dvora EU, který rozhodl zneplatnění části směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Z jakého důvodu tak soud učinil?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam věnuje stále aktuálnějšímu tématu klimatické spravedlnosti. Zaměřuje se při tom pře- devším na otázku, jaké skupiny obyvatel ponesou největší břímě dopadů klimatických změn.

Matěj Kračmer z české sekce diskutuje problema- tiku domácího a sexualizovaného násilí na ženách a dětech v České republice. Jak jsou v dané oblasti činné nevládní organizace a jaké legislativní změny by mohly pomoci situaci řešit?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme skutečnou perličku pro příznivce mezinárodního práva a jeho rozvoje. Profesor Pavel Šturma z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Vám přináší zprávy z jednání Komise OSN pro mezinárodní právo přímo z první ruky. O čem Komise v roce 2022 jednala? Můžete se těšit na novinky z oblasti práce na tématech jus cogens, ochrany životního prostředí v souvislosti s ozbrojenými konflikty, imunity státních představitelů a další zajímavá témata.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová zaměřuje na odvolací rozsudek ve věci Dominica Ongwena z Ugandy, kterým Mezinárodní trestní soud potvrdil jeho prvoinstanční odsouzení. Roman Tocháček se následně věnuje verdiktu v rámci posledního případu před Mimořádnými senáty soudů v Kambodži, které ukončují svoji činnost.

Kamila Pelíšková z evropské sekce informuje o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který stanovil povinnost uznání právního vztahu stejnopohlavního páru, jelikož tato vyplývá z práva na soukromý a rodinný život.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař věnuje problematice znečištění v Pákistánu a jeho vlivu na respirační potíže a životy tamních obyvatel.

Dominika Hubíková z české sekce se zaměřuje na v minulých měsících hojně diskutovanou možnost prezidenta jmenovat předsedu Ústavního soudu takzvaně do zásoby. Na jaké právní problémy tento úmysl bývalého prezidenta Zemana narážel?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme reportáž Zuzany Andresky z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády o jednání Komise OSN pro postavení žen. Tématem letošního zasedání byl vliv digitalizace na postavení žen a dívek. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Dalibor Jirda věnuje zatykači Mezinárodního trestího soudu na ruského prezidenta a jeho zmocněnkyni pro práva dětí. Jaké může mít vydaný zatykač praktické důsledky?

Jaromír Chroustovský z evropské sekce informuje o rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který se věnoval důvodům potřebným k povolení odposlechu telefonních hovorů. Daniela Maiettová se poté zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci sankcí televiznímu kanálu v souvislosti se svobodou projevu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam věnuje tzv. greenwashingu. Proč se některé společnosti prezentují prázdnými sliby?

Jakub Dubják z české sekce pojednává o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci  tzv. klimatické žaloby. Jaká byla stěžejní argumentace soudu a proč žaloba míří zpět k Městskému soudu v Praze?

 

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Ivany Hrdličkové, bývalé soudkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon, která se ohlíží po dokončení mandátu tribunálu a hodnotí jeho přínos pro hledání mezinárodní trestní spravedlnosti.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová věnuje řízení před Kosovskými zvláštními senáty, které zahájily dlouho očekávaný proces s bývalým kosovským prezidentem. Ten spolu s dalšími obžalovanými čelí obvinění ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Kamila Pelíšková a Daniela Maiettová z Evropské sekce osvětlují dvě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti Maďarsku. První se týká ochrany soukromí v podobě zveřejnění osobních údajů v rejstříku daňových neplatičů. Druhé se vztahuje k diskriminaci a segregaci romských žáků.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam zabývá tristními podmínkami migrujících pracovníků v Itálii. Kristýna Tylšová si dále všímá historické dohody států OSN na ochraně života oceánů v podobě zcela nové Úmluvy.

Karolína Vejmolová z České sekce pojednává o újmě na zdraví vzniklé v nemocnici. Jak české právo na odškodnění poškození zdraví pamatuje? Jak si může poškozený na kvalitu zdravotních služeb stěžovat?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Tomáše Langáška a Veroniky Bílkové, zástupců České republiky v Benátské komisi, kteří informují o aktivitách a důležitých zasedáních komise v průběhu uplynulého roku 2022.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová věnuje nucenému vystěhovávání a vysídlování Palestinců z území Východního Jeruzaléma. Roman Tocháček dále pojednává o verdiktu francouzského soudu nad bývalým liberijským povstaleckým vůdcem Kunti Kamaru.

Filip Lamparter a Kamila Pelíšková přináší novinky ze Štrasburku. Jedná se o zajímavá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, v nichž se soud vyjádřil ke svobodě projevu ve volebních kampaních (Mestan proti Bulharsku) a odebrání ledviny bez informovaného souhlasu (Mayboroda proti Ukrajině).

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Kristýna Tylšová upozorňuje na rizika spojená s vývojem a používáním smrtících autonomních zbraní (tzv. “robotů zabijáků”) a informuje o diskuzích k přijetí nové mezinárodní úmluvy, která by měla na hrozby těchto zbraní reagovat.

Jakub Dubják z české sekce následně analyzuje nález Ústavního soudu k protiprávnímu umístění dítěte do dětského domova. Jak soud posoudil nejlepší zájem a participační práva dítěte? Co konkrétně obecným soudům vytknul?

Na úvod nového Bulletinu Kamila Pelíšková informuje o proběhlém zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Jaká je lidskoprávní situace v Izraeli, na Krymu či na polsko-běloruských hranicích? Dominika Šudová následně přibližuje studentskou projektovou soutěž Elevator, která se konala pod záštitou veřejného ochránce práv.

Sekci mezinárodní trestní spravedlnost zahajuje Roman Tocháček a věnuje se zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Půjde o první případ ekocidy řešený před Mezinárodním trestním soudem?

Kamila Pelíšková a Tomáš Opat z evropské sekce přináší novinky z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Za pozornost stojí rozhodnutí Sanchez proti Francii týkající se nenávistných komentářů na Facebooku. Uniknout by nemělo ani rozhodnutí ve věci Maymulakhin a Markiv proti Ukrajině, které se vztahuje k právnímu uznání stejnopohlavních párů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař věnuje nebezpečnému pnutí na severu Kosova. Ocitá se Balkánský poloostrov opět na hraně ozbrojeného konfliktu?

Jakub Dubják z české sekce odkrývá případ špatného zacházení s vězenkyní ve Věznici Světlá nad Sázavou, která byla po několik hodin připoutána k okenní mříži. Jde “jen” o zneužité pravomoci dozorců nebo již hovoříme o mučení? A jak se věc vyvíjí před obecnými soudy?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Tomáše Langáška a Veroniky Bílkové, zástupců České republiky v Benátské komisi. Jak hodnotí Benátská komise de-oligarchizaci veřejného života a o čem pojednávají její stanoviska s „českou stopou“?

Sekci mezinárodní trestní spravedlnost otevírá Nikola Burdová pohledem k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který se zabývá válečnými zločiny spáchanými během konfliktu v Dárfúru v letech 2003 a 2004. Jak se do nalézání mezinárodní spravedlnosti v Dárfúru projeví nový konflikt, který se v oblasti letos znovu rozhořel?

Filip Lamparter z evropské sekce nahlíží pod pokličku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Camara proti Belgii. Ten se týká povinnosti státu zajistit žadateli o mezinárodní ochranu odpovídající ubytování. Daniela Maiettová se dále zabývá diskriminacíelitní jihoafrické běžkyně Caster Semenyaové, která byla nucena snížit hladinu testosteronu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Radek Tesař informuje o proběhlém summitu Organizace smlouvy amazonské spolupráce, který se sešel s cílem chránit Amazonský prales. Shodli se země na opatřeních, jak chránit “plíce světa”?

Bulletin, jak je již zvykem, uzavírá česká sekce, v níž Karolína Vejmolová pojednává o periodické zprávě vlády ČR o plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Jakub Dubják dále informuje o obměně Ústavního soudu a prezidentské návštěvě nejvyšších soudních instancí v Brně.

Podzimní číslo našeho Bulletinu začínáme reportáží Natálie Dřínovské ze stáže u Soudního dvora Evropské unie. Jak stáž probíhá, v čem je přínosná a proč se budete v Lucemburku cítit jako doma?

Z příjemné stáže v Lucemburku nás do surové reality mezinárodního práva vrátí Roman Tocháček. Ten se ve svém článku věnuje nechvalně známé paramilitární organizaci Wagnerovci. Kde se nezvaní bojovníci vzali a co chtějí? Nikola Burdová navazuje aktuálním pohledem k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který se zabývá tvrzením Ruska, že Ukrajina páchá genocidu na ruskojazyčném obyvatelstvu.

Daniela Maiettová z evropské sekce pojednává o přípravě nařízení Evropské unie proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu. Jde o dobrý krok nebo nepřiměřený zásah do osobních údajů? Filip Lamparter dále pojednává o rozsudku ESLP ve věci Kovačević v. Bosna a Hercegovina, který odhalil nedostatky tamního volebního systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Le Minh Tam přivádí na půdu Valného shromáždění OSN, které požádalo Mezinárodní soudní dvůr o posouzení právních důsledků vyplývajících z izraelské okupace palestinských území. Radek Tesař se dále věnuje nové popravčí metodě v Alabamě, vraždění uprchlíků na hranicích v Saúdské Arábii či porušování lidských práv v Tibetu.

Ani česká sekce tentokrát nepřichází s radostnými tématy. Jakub Dubják se věnuje rozhodování lékařů „o pacientce, bez pacientky“ v kontextu pokynu neresuscitovat. Karolína Vejmolová si dále všímá trestního oznámení za nenávistné projevy na internetu vůči Romům a odsuzujícího rozsudku ve věci odstřelovače proruských separatistů na Ukrajině.

The Czech Centre for Human Rights and Democracy is proud to present a new issue of the Czech Republic Human Rights Review.

The year 2022 was marked by significant international events to which Czech law and policy had to respond. Most notably of which included Russian aggression in Ukraine and the consequential refugee influx and energy crisis. In our opening essays, Veronika Nováková introduces the newly adopted sanction act, known as the Czech Magnitsky Act, and investigates the legal ramifications of the Russian-Ukraine war. For example, changes in asylum law and criminal liability for war crimes before national courts.

In the following pieces, Veronika examines the Czech presidency of the Council of the European Union, and Kateřina Ochodková sheds light on the Czech endeavor in the UN Human Rights Council, first as its member, then as the presiding State.

Continuing, in analyzing the global climate crisis, Marie Gavendová probes into Czech commitments to reduce emissions and limit the use of coal-fired resources. Kateřina Ochodková then discusses a particular cross-border environmental case of the Turów Coal Mine in Poland.

Regarding the development in the Czech judiciary, Marie Gavendová analyzes intriguing discrimination cases before the Supreme Administrative Court. Do children and foreign nationals face discrimination in access to accommodation and restaurant services? Moreover, Kateřina Ochodková investigates a controversial “transgender” judgment of the Constitutional Court. Did it find the sterilization surgery, a statutory requirement for official change of one's gender, unconstitutional?

Marie Gavendová then scrutinizes an ongoing debate on same-sex marriage in the Czech Republic and illuminates the proposal for an amendment to the Civil Code that would introduce same-sex marriage before the law. Why are same-sex marriages still not permitted?

A positive change arrived in January 2022 when the compensation act for unlawful sterilization of women was finally adopted. Dominika Šudová probes into this longawaited law and discusses its strengths and weaknesses. Dominika further explores the development in the area of rights of people with disabilities and explains how the Czech Republic monitors the commitments under the Optional Protocol of the UN Convention on the Rights of People with Disabilities.

Na úvod listopadového Bulletinu Vám přinášíme zamyšlení předsedy Nejvyššího správního soudu, Karla Šimky. Ten se ve svém článku zabývá vývojem správního soudnictví, hledáním hranic soudcovské moci i výzvami, před nimiž stojí „střecha” správního soudnictví, jíž předsedá.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Roman Tocháček věnuje aktuálnímu Izraelsko-palestinskému konfliktu, který se v plné síle opět rozhořel. Nikola Burdová přináší aktuality ze světa univerzální trestní jurisdikce a přibližuje stíhání pachatelů rwandské genocidy ze strany Belgie a Nizozemska.

Filip Lamparter z evropské sekce přibližuje rozhodnutí ESLP ve věci Valiullina a ostatní proti Lotyšsku, ve kterém soud posuzoval navýšení podílu lotyšského jazyka ve výuce, což mělo kolidovat s právy místní ruskojazyčné menšiny. Daniela Maiettová se dále zabývá věcí Baret a Caballero proti Francii, která se týká zákazu vývozu gamet a embryí do zahraničí.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Radek Tesař zasvěcuje do fenoménu tzv.rychlé módy, neboli fast fashion. Je trend „co týden, to nové tričko” dlouhodobě udržitelný? Le Minh Tam přináší aktuální pohled k brazilskému Nejvyššímu soudu, který ochránil domov domorodého kmene Xokleng.

Chvála a kritika. Tak lze stručně hodnotit návštěvu ČR ze strany Komisařky pro lidská práva Rady Evropy Dunje Mijatovićové,

 níž v české sekci pojednává Karolína Vejmolová. Jakub Dubják nás dále seznamuje s rozhodnutím Nejvyššího soudu v kauze hanlivého zkomolení jména Tomia Okamury.

Úvodem nám ještě dovolte vyjádřit upřímné poděkování našim podporovatelům v hithitové kampani „Pojďte se s námi postavit

a lidská práva”, kteří nás podpořili koupí kompletního balíčku. Jmenovitě Veronice Wolny, Jolaně Dvořákové, Ľubomíru Majerčíkovi, Tomáši Langáškovi, Miroslavu Knobovi, Miroslavě Šípošové, Zuzaně Vikarské, Ladislavu Vyhnánkovi, Tomáši Dokulilovi, Michaeli Švarcovi a Martinu Kopovi. Moc děkujeme!