Bulletin

Květnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem. Je kritika Mezinárodního trestního soudu oprávněná? Jak je možné přispět k lepšímu fungování soudu? A jaký případ v současnosti český soudce v Haagu řeší? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje, jak začátkem roku soudní senát Mezinárodního trestního soudu vedený Robertem Fremrem rozhodl, že sexuální násilí páchané na členech ozbrojených složek z vlastních řad spadá do jurisdikce soudu. Lenka Vavrušová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, kterým se soud vyjádřil k následkům teroristického útoku v ruském Beslanu před dvanácti lety. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci čečenských homosexuálů, kteří jsou terčem pronásledování státního aparátu. Michal Oščipovský z české sekce se zamýšlí nad budoucností politiky transformační spolupráce ČR.

Dubnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z březnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují dvě zajímavá stanoviska – první se týká otázky (ne)jmenování ústavních soudců na Slovensku a druhé návrhu kontroverzních změn turecké ústavy před dubnovým referendem. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Petr Pospíšil zaměřuje na nový Mechanismus pro vyšetřování zločinů v Sýrii, kterým se Valné shromáždění OSN snaží suplovat nečinnost Rady bezpečnosti. Úkolem Mechanismu bude shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných v Sýrii pro případ budoucích trestních stíhání. Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který přináší posun v ochraně lidských práv žadatelů o mezinárodní ochranu, a to konkrétně v případě tzv. dublinských transferů. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o zhoršujícím se konflktu v Jižním Súdánu a uprchlické krizi v sousední Ugandě, kde se za posledního půl roku trojnásobně zvýšil počet jihosúdánských uprchlíků. V rámci české sekce se Šárka Dušková věnuje problematice neudělení státního občanství na základě utajovaných informací. K této otázce se nedávno vyjádřil Ústavní soud ČR.
 

Březnové číslo zahajujeme příspěvkem, který pro Bulletin o aktuální situaci v Jižním Súdánu a v Ugandě napsal Petr Přibyla, jenž pracuje v Delegaci Evropské unie v Ugandě. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje o tom, že Nejvyšší komora Zvláštních senátů pro Kambodžu potvrdila trest doživotí pro dva vrcholné představitele Rudých Khmerů. Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož Švýcarsko neporušilo Evropskou úmluvu, když odmítlo udělit výjimku dvěma muslimským dívkám, jež se nechtěly účastnit smíšených hodin plavání. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci málo známého etnika Nagů, jehož příslušníci žijí na území Myanmaru a Indie a hrozí jim rozdělení výstavbou hraničního plotu. Rozhodně si také nenechte ujít velmi zajímavý článek Adama Blisy a Michala Oščipovského z české sekce, který na pozadí aktuálního pětadvacetiletého výročí obnovení ústavního soudnictví v českých zemích odkrývá zranitelnost ústavních soudů v některých středoevropských státech.

Povánoční dvojčíslo je zahájeno naprostou perličkou, a to exkluzivním rozhovorem se soudcem Soudního dvora EU a jedním z největších českých odborníků v oblastech mezinárodního a evropského práva, profesorem Jiřím Malenovským. Dále pokračujeme zprávou Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, která se věnovala mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat. Tématu opouštění Mezinárodního trestního soudu se věnuje Katarína Hukelová a Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí svobodu shromažďování v současném Rusku. Příchod sibiřské zimy v lidskoprávní oblasti naznačuje jak přitvrzující vnitrostátní legislativa, tak nejnovější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o stále se zhoršujícím konfliktu v Jižním Súdánu. V rámci české sekce se Michal Oščipovský věnuje odůvodnění rozsudku pražského vrchního soudu v kauze Davida Ratha, které se odvolává na nezákonnost využití odposlechů v přípravném řízení.

Prosincové číslo Bulletinu zahajujeme hned dvěma rozhovory. První rozhovor, s právě odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, se zaměří na to, jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší. Helena Kopecká pak pro Vás připravila rovněž velmi zajímavý rozhovor s Magdou Faltovou, ředitelkou Sdružení pro integraci a migraci. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Klára Jančušková věnuje aktuální situaci v Sýrii, jejíž válečný konflkt pomalu dovršuje pátý rok svého trvání. Lenka Vavrušová z evropské sekce komentuje aktuální rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkající se tzv. domácích porodů, v sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Lucie Janotová o tom, že mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic sestavila tzv. Predátorskou galerii sestávající z 35 subjektů, které zásadním způsobem omezují svobodu tisku v určité zemi. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje tématu nošení muslimských šátků v Evropě a přípustnosti jejich zákazů podle Evropského soudu pro lidská práva.

Po měsíci opět vychází Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci které otevíráme exkluzivním příspěvkem Kateřiny Šimáčkové a Veroniky Bílkové z jednání Benátské komise, na kterém se projednávalo stanovisko k situaci na polském ústavním soudu. V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti popisuje Petr Pospíšil přelomové rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, který na konci září odsoudil Ahmada al-Mahdího za ničení kulturních památek v Timbuktu, což podle Římského statutu odpovídá válečným zločinům. Kateřina Studecká pak odkrývá předběžné výsledky vyšetřování sestřelení malajského dopravního letounu před dvěma lety nad Ukrajinou. Martin Dominik z evropské sekce přináší velmi zajímavý příspěvek od štrasburského soudu, který jednal o právu na spravedlivý proces, a to v souvislosti s vnitrostátním vyšetřováním pachatelů, již plánovali teroristický útok v Londýně v roce 2005. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Lukáš Hoder věnuje velmi aktuální problematice hromadného zpracovávání osobních dat, a v rámci české sekce přibližuje Michal Oščipovský možnosti kontroly dodržování pracovněprávních předpisů, a to především s ohledem na cizince pracující v České republice.

Říjnový Bulletin Centra otevírá Veronika Bazalová informací o tom, že se Palestina se stala třicátým státem na světě, který uložil ratifikační listiny kampalského dodatku k Římskému statutu, čímž byla splněna první podmínka pro aktivaci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vůči zločinu agrese; vysoké mezinárodní politiky se týká rovněž kauza syna padlého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, který byl nejprve odsouzen k trestu smrti, poté omilostněn, což však ještě neznamená, že Saif Al-Islam se bude těšit ze života na svobodě. Ve velké části Evropy již neúprosně udeřil podzim, ale v Bulletinu se přesto ještě krátce vrátíme k jednomu z velkých letních témat. Zejména ve Francii rezonovala problematika koupacího oblečení muslimských žen, kde jako u mnoha lidskoprávních otázek ve věci aspoň na čas udělal jasno soud. V Číně, jež se v této problematice ukazuje jako mnohem otevřenější země, oproti tomu nepatří pracovní podmínky dělníků k tématům, jimiž by se Čína mohla chlubit. Naopak potěšující zprávy jsme se dočkali z České republiky: do konce letošního roku má MPSV za úkol vytvořit zákon, který by pomohl ve věci práv osob se zdravotním postižením, jež využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem.