Bulletin

Zářijové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s osobností, která vybudovala Člověka v tísni – největší českou humanitární organizaci, která je zároveň jednou z předních na světové úrovni. Šimon Pánek přibližuje nejen vznik, ale také současné aktivity Člověka v tísni v ČR, Evropě i vzdálenějších oblastech. Kromě toho se dozvíte, jaké činnosti tato organizace vyvíjí v oblasti lidských práv i co považuje Šimon Pánek za největší výzvu současnosti.



V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Katarína Hukelová věnuje problémům mezinárodního trestního soudu. Realita jeho fungování totiž dávná očekávání nenaplňuje. Kde je třeba hledat příčiny?



Michal Kubica z evropské sekce se zaměřuje na Radu Evropy, která navrátila Rusku hlasovací práva, jež mu pozastavila v roce 2014 v reakci na anexi Krymu. Současné rozhodnutí tak lze vnímat jako pragmatický krok tiše uznávající status quo výměnou za opětovné platby ruských členských příspěvků.



V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Aneta Boudová přístup Číny k etnické menšině Ujgurů, jejíž příslušníky pod záminkou boje proti extremismu zavírá do tzv. převýchovných táborů.



Aneta Frodlová z české sekce se věnuje návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení zákona o státním občanství, jež vylučuje soudní přezkum rozhodnutí v případě ohrožení bezpečnosti státu na základě utajovaných informací. Jak reagoval Ústavní soud?

Letní vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Martina Kopy k 60. výročí vzniku Evropského soudu pro lidská práva. K čemu vlastně potřebujeme kromě všech domácích soudů v oblasti lidských práv i „mezinárodního hlídače”?

Navazují české zástupkyně u Benátské komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková, které popisují přijatá stanoviska komise týkající se svobody náboženství a vyznání v Černé Hoře, jmenování soudců Nejvyššího soudu v Gruzii či reformy justice v Rumunsku.

Nikola Klímová poté přináší závěry jednání Rady OSN pro lidská práva. Mezi diskutovanými tématy byla zhoršující se situace ve Venezuele, vyšetřování vraždy saúdského novináře Chášukdžího či diskriminace žen v Polsku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková nový rozsudek Mezinárodního trestního soudu. Konžský vůdce milic Bosco Ntaganda byl usvědčen ve všech bodech obžaloby ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje polské reformě soudnictví. Jak se bude k ohrožení právního státu v Polsku stavět Soudní dvůr Evropské unie?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na trend podstatného zpřísňování potratové politiky, patrný v řadě států USA.

Aneta Frodlová z české sekce diskutuje proměny přístupu k trestu smrti. Po přiblížení mezinárodní situace se zaměřuje na vývoj u nás, a to od první republiky až do současnosti.

červnové vydání Bulletinu začínáme vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. 

Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchané v Afghánistánu. Jedná soud selektivně?

Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života.

V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století.

Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu.

Květnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme již tradiční zprávou Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, zástupkyň ČR v Benátské komisi. Největší pozornosti se v rámci nedávného jednání dostalo stanovisku k maďarskému správnímu soudnictví a zprávě k tzv. ombudsmanským principům. Dále se Benátská komise věnovala také revizi lucemburské ústavy.

Vedoucí sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Nela Černotová potěší příznivce Latinské Ameriky, míru a tranzitivní spravedlnosti. I na základě vlastní zkušenosti přináší příspěvek o mírovém procesu v Kolumbii a roli nově ustaveného soudu, který se nazývá Zvláštní jurisdikce pro mír.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Zuzana Malá, co je to „univerzální jurisdikce” a v jaké míře je tento koncept, jenž umožňuje soudit pachatele vnitrostátně v cizí zemi, využíván.

Karolina Michková z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká pozitivních závazků státu ohledně práva na život. Soud se konkrétně vyjádřil k otázce ochrany pacientů při dobrovolném pobytu v psychiatrické léčebně.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Dominika Beňková zaměřuje na hojně diskutovanou a kontroverzní reformu trestního práva v Bruneji, která v této asijské zemi zavádí nelidské tresty.

Zdeněk Nevřivý z české sekce diskutuje citlivé téma domácích porodů a nuceného převozu do nemocnice na případu, o kterém nedávno rozhodoval Ústavní soud.

Dubnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme dvěma tématy, která v současné době považujeme za klíčová. Aneta Boudová na úvod diskutuje úroveň svobody médií ve světě. Ta již několik let po sobě klesá, na čemž se podílí zhoršující se situace v tradičně demokratických státech.

Na konci minulého roku byly v rámci OSN přijaty dva tzv. globální kompakty - jeden o uprchlících a druhý o migraci. Tomáš Jungwirth vysvětluje, jak vznikaly, co je odlišuje a jaké přínosy můžeme v budoucnu díky jejich přijetí očekávat.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na problém navracejících se zahraničních bojovníků tzv. Islámského státu. Jejich původní domoviny, mezi nimiž je řada západních států, si lámou hlavu s tím, jak se k navrátivším postavit.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje antisemitismu v Evropě na začátku roku 2019. Podle aktuálních průzkumů averze vůči židovské komunitě roste, což se projevuje nejen na sociálních sítích.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Martin Pracný o saúdskoarabské aplikaci do mobilních telefonů Absher, která kromě usnadnění styku občanů s úřady umožňuje mužům, aby kontrolovali pohyb žen, které jsou v jejich opatrovnictví.

Aneta Frodlová z české sekce se zaměřuje na oběti trestných činů a na podmínky, které musí dle judikatury Nejvyššího správního soudu splnit, aby mohly získat peněžitou pomoc od Ministerstva spravedlnosti.

Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, která je v Komisi EU zodpovědná za oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví. Čím se v rámci jmenovaných oblastí nejvíce zabývá? Lze účinně bojovat proti tzv. fake news? Jaká témata Komise řeší v lidskoprávní oblasti? A patří mezi ně přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech?

Aneta Frodlová na vývoji v zemích V4 včetně České republiky vysvětluje, proč je nezávislost soudní moci v demokratickém právním státě klíčová. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková rozsudek, kterým Mezinárodní trestní soud zprostil viny bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba.

Karolina Michková z evropské sekce přináší zhodnocení roku 2018 u Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se věnuje nejen změnám v počtu přicházejících stížností, ale také stěžejním rozsudkům, vstupu Protokolu č. 16 v platnost a rovněž problémům Rady Evropy.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na probíhající mírový proces v Afghánistánu. Jedním z kontroverzních bodů je však postavení žen v afghánské společnosti.

Eva Dokoupilová z české sekce přináší zasvěcený vhled do volebního pozorovatelství – nejprve vysvětluje, jak pozorování voleb probíhá, poté se dělí o vlastní zkušenost z mise v Moldavsku a nakonec uvádí i nedávná doporučení OBSE pro Českou republiku.

Zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem hlavního soudního orgánu OSN, který rozhoduje spory mezi státy. Slovenský soudce a bývalý předseda Mezinárodního soudního dvora v Haagu Peter Tomka vysvětluje, jaké případy Mezinárodní soudní dvůr řeší, přibližuje své působení na pozici předsedy soudu a vysvětluje, jaké budoucí výzvy před soudem stojí.

Nikola Klímová poté přináší souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za období září až prosinec 2018. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Barbora Valíková zprávu o předání dvou vůdců ze Středoafrické republiky Mezinárodnímu trestnímu soudu. Zuzana Malá následně pojednává o odpovědnosti Facebooku za šíření nenávisti v Myanmaru a na Filipínách.

Sabina Škrobánková z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval porušení práv opozičního představitele Alexeje Navalného ze strany Ruské federace.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Aneta Boudová závěry konference v polských Katovicích, která měla za úkol uvést do praxe tzv. Pařížskou dohodu ve snaze zmírnit následky klimatických změn.

Zdeněk Nevřivý z české sekce přibližuje obsah teprve nedávno zveřejněné výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2017. Před jakými hrozbami nás BIS varuje?