Bulletin - 2022

V novém Bulletinu začínáme obsahem klimatické konference COP26 v Glasgow. Jednalo se o převratnou událost, nebo spíše o přehlídku špičkových politiků? Tomáš Münzberger nám přiblíží obsah dílčích dohod a nastíní kroky do budoucna.                                                                                                                                                                     
Navazujeme zprávou z Benátské komise, která se věnuje mimo jiné obsahu dvou podzimních jednání. Na těch se projednávalo například slovenské stanovisko týkající se zásad právního státu, ale také maďarské stanovisko hodnotící zákaz diskuzí o genderové identitě a sexuální orientaci ve veřejném prostoru.                                                                                                                                 
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o případech řešených v Evropě na základě univerzální jurisdikce. Francouzský případ se týkal genocidy ve Rwandě, v Německu řešený novější případ pak genocidy jezídů.                                                                                                                              
Eliška Andrš z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého Dánsko vyhoštěním osoby se schizofrenií neporušilo zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení.                                                         
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Kučerová zaměřuje na Honduras, do jehož čela byla zvolena Xiomara Castro. Kdo je první honduraská prezidentka a jaké směřování země prosazuje?                                                                                                  
Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na to, jak se projevil nový volební systém, kterým jsme v říjnu volili do Poslanecké sněmovny. Marie Gavendová poté představuje výroční zprávu BIS diskutující aktuální hrozby pro Českou republiku.
 

Jelikož v březnu tomu byly již dva roky, kdy v Evropě a v České republice naplno udeřila pandemie, v úvodním příspěvku se Viktória Marková věnuje relativně málo diskutované otázce, do jaké míry může být Čína právně odpovědná za rozšíření pandemie Covid-19.

Navazuje Marie Gavendová s příspěvkem shrnujícím závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu předcházejícího roku. Výbor pro lidská práva se mimo jiné věnoval situaci na Ukrajině po roce 2014.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Dagmar Matúšů o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování situace ve Venezuele. Dopustily se zdejší bezpečnostní složky zločinů proti lidskosti?

Jana Vidláková z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který se zabýval zásadou přiměřenosti ve vztahu ke ztrátě občanství Evropské unie.

V mezinárodní sekci se Ondřej Kaška zaměřuje na ochranu osobních dat v Evropské unii a posun v jednání mezi USA a EU.

Veronika Nováková z české sekce poté diskutuje možnosti náhrady škody a nemajetkové újmy v případech, kdy trestní stíhání osoby neskončí jejím odsouzením.

Nový Bulletin začínáme zprávou o stavu demokracie a svobody ve světě v roce 2021. Michaela Kučerová se věnuje ve světle zpráv The Economist Intelligence Unit a Freedom House nejen tomuto roku, ale také dlouhodobému trendu. A jak si vede Česká republika?

Navazujeme zprávou z konference o Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, kterou na Právnické fakultě Masarykovy univerzity uspořádalo naše Centrum pro lidská práva a demokracii. Tematicky byla pokryta čtyři témata - zákaz použití síly, účinnost sankcí, trestání zločinů a migrace do ČR.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o historickém kontextu konfliktu na Ukrajině a o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů spáchaných po zahájení invaze.

Anna Kačmaříková z evropské sekce přibližuje, jak bude moci v budoucnu Evropská unie dohlížet na dodržování zásad právního státu. Nařízení o podmíněnosti umožní vázat prostředky pro státy na respektování hodnot EU. 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška zaměřuje na situaci v Bosně a Hercegovině, jejíž celistvost ohrožuje jednání bosenskosrbských politických představitelů.

Veronika Nováková z české sekce se zaměřuje na dopady války na Ukrajině na Českou republiku, a to jak v trestněprávní oblasti, tak co se týče vhodné reakce na příliv uprchlíků.