Bulletin - 2022

V novém Bulletinu začínáme obsahem klimatické konference COP26 v Glasgow. Jednalo se o převratnou událost, nebo spíše o přehlídku špičkových politiků? Tomáš Münzberger nám přiblíží obsah dílčích dohod a nastíní kroky do budoucna.                                                                                                                                                                     
Navazujeme zprávou z Benátské komise, která se věnuje mimo jiné obsahu dvou podzimních jednání. Na těch se projednávalo například slovenské stanovisko týkající se zásad právního státu, ale také maďarské stanovisko hodnotící zákaz diskuzí o genderové identitě a sexuální orientaci ve veřejném prostoru.                                                                                                                                 
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o případech řešených v Evropě na základě univerzální jurisdikce. Francouzský případ se týkal genocidy ve Rwandě, v Německu řešený novější případ pak genocidy jezídů.                                                                                                                              
Eliška Andrš z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého Dánsko vyhoštěním osoby se schizofrenií neporušilo zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení.                                                         
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Kučerová zaměřuje na Honduras, do jehož čela byla zvolena Xiomara Castro. Kdo je první honduraská prezidentka a jaké směřování země prosazuje?                                                                                                  
Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na to, jak se projevil nový volební systém, kterým jsme v říjnu volili do Poslanecké sněmovny. Marie Gavendová poté představuje výroční zprávu BIS diskutující aktuální hrozby pro Českou republiku.
 

Jelikož v březnu tomu byly již dva roky, kdy v Evropě a v České republice naplno udeřila pandemie, v úvodním příspěvku se Viktória Marková věnuje relativně málo diskutované otázce, do jaké míry může být Čína právně odpovědná za rozšíření pandemie Covid-19.

Navazuje Marie Gavendová s příspěvkem shrnujícím závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu předcházejícího roku. Výbor pro lidská práva se mimo jiné věnoval situaci na Ukrajině po roce 2014.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Dagmar Matúšů o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování situace ve Venezuele. Dopustily se zdejší bezpečnostní složky zločinů proti lidskosti?

Jana Vidláková z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který se zabýval zásadou přiměřenosti ve vztahu ke ztrátě občanství Evropské unie.

V mezinárodní sekci se Ondřej Kaška zaměřuje na ochranu osobních dat v Evropské unii a posun v jednání mezi USA a EU.

Veronika Nováková z české sekce poté diskutuje možnosti náhrady škody a nemajetkové újmy v případech, kdy trestní stíhání osoby neskončí jejím odsouzením.

Nový Bulletin začínáme zprávou o stavu demokracie a svobody ve světě v roce 2021. Michaela Kučerová se věnuje ve světle zpráv The Economist Intelligence Unit a Freedom House nejen tomuto roku, ale také dlouhodobému trendu. A jak si vede Česká republika?

Navazujeme zprávou z konference o Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, kterou na Právnické fakultě Masarykovy univerzity uspořádalo naše Centrum pro lidská práva a demokracii. Tematicky byla pokryta čtyři témata - zákaz použití síly, účinnost sankcí, trestání zločinů a migrace do ČR.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o historickém kontextu konfliktu na Ukrajině a o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů spáchaných po zahájení invaze.

Anna Kačmaříková z evropské sekce přibližuje, jak bude moci v budoucnu Evropská unie dohlížet na dodržování zásad právního státu. Nařízení o podmíněnosti umožní vázat prostředky pro státy na respektování hodnot EU. 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška zaměřuje na situaci v Bosně a Hercegovině, jejíž celistvost ohrožuje jednání bosenskosrbských politických představitelů.

Veronika Nováková z české sekce se zaměřuje na dopady války na Ukrajině na Českou republiku, a to jak v trestněprávní oblasti, tak co se týče vhodné reakce na příliv uprchlíků.

Nový Bulletin začínáme zprávou z jednání ženevské Rady pro lidská práva. Marie Gavendová přibližuje, jak se tento hlavní lidskoprávní orgán OSN postavil k ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícím otázkám. Kromě toho se zabýval také situací v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Adam Crhák o každoroční zprávě o využívání tzv. univerzální jurisdikce, tedy v jaké míře a ve kterých zemích se soudí zločiny podle mezinárodního práva vnitrostátně. Článek uvádí i nejzajímavější trestní procesy probíhající například v Belgii, Nizozemsku nebo ve Francii.

Terézia Lazarová z evropské sekce se věnuje dalšímu případu, který se týká problémů nezávislosti polské justice. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Polsko porušilo právo na spravedlivý proces soudce, který přišel o mandát v Národní radě soudnictví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Michaela Kučerová fungování tzv. Konfuciových institutů, které na první pohled fungují jako čínská kulturní centra v zahraničí. Ve skutečnosti však mají reálný nádech čínské propagandy.

Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ve věci transgender osoby, spojené s návrhem na zrušení podmínky chirurgické sterilizace pro úřední změnu pohlaví. Proč je tento nález tak kontroverzní?

Nový Bulletin začínáme příspěvkem Anny Kačmaříkové, který pojednává o tzv. klimatických žalobách. V průběhu posledních tří let dostaly vysoké soudy řady zemí příležitost vyjádřit se k problematice klimatických změn a jejich souvislosti s lidskými právy. Několik takových případů rovněž čeká na rozhodnutí u Evropského soudu pro lidská práva.

Navazuje Kateřina Ochodková, která přibližuje vlastní zkušenost s volebním pozorovatelstvím maďarských voleb. Zapůsobí příspěvek jako inspirace k zapojení se do volebního pozorovatelství?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Adam Crhák o útlaku Rohingů v Myanmaru a o trojím řízení, která byla v dané věci zahájena - u Mezinárodního soudního dvora, Mezinárodního trestního soudu, a také vnitrostátně na základě tzv. univerzální jurisdikce v Argentině.

Anna Kačmaříková z evropské sekce se věnuje posudku generální advokátky v rámci případu před Soudním dvorem EU, který se týká nošení hidžábu na pracovišti.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Arame Diopová informuje mimo jiné o dvou odsuzujících rozsudcích, a to v případu aktivisty Osmana Kavaly v Turecku, a rovněž Sofie Sapeagové, která byla stejně jako její přítel Raman Pratasevič odsouzena v Bělorusku.

Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na návrh novely volebních zákonů, podle kterého bychom v budoucnu mohli volit korespondenčně i ze zahraničí. Dočkáme se?

Nový Bulletin začínáme plány českého předsednictví v Radě EU z pohledu Ministerstva zahraničních věcí. V rozhovoru s Davidem Červenkou se dozvíte, jaké jsou priority České republiky v oblasti demokracie a lidských práv, a rovněž jak jejich konečnou podobu ovlivnila současná geopolitická situace.

Navazuje Marie Gavendová se souhrnem jednání Rady OSN pro lidská práva. Tento ženevský orgán se zabýval porušováním lidských práv na Ukrajině a separátně rovněž situací na Krymu. Podstatnou pozornost věnoval také změnám klimatu.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o aktuálním odsouzení dvou ze čtyř členů skupiny tzv. Islámského státu přezdívané „Beatles”, která se k teroristické organizaci připojila z Británie. Trestní řízení probíhalo v USA.

Eliška Andrš z evropské sekce se věnuje případu špatné přístupnosti do obecních budov pro osoby s postižením, o kterém rozhodoval Evropský soud pro lidská práva. Jak přísně Soud nedostatky v této oblasti posuzuje?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Kučerová zaměřuje na reprodukční práva žen v USA ve světle nedávného rozsudku tamního Nejvyššího soudu.

Dominika Šudová z české sekce přibližuje tzv. klimatickou žalobu v ČR. Po vzoru jiných zemí byla u nás podána žaloba kvůli nedostatečné aktivitě státu při ochraně životního prostředí. Jak rozhodl soud?

Na úvod nového Bulletinu přinášíme rozhovor s komisařkou Evropské unie pro rovnost Helenou Dalli. Mezi její hlavní úkoly patří posilování rovnosti v EU, ať už se jedná o rovnost mezi muži a ženami, práva menšin či boj proti rasismu. Jaké má v této oblasti plány a jak hodnotí průběh českého předsednictví?

Marie Gavendová poté přináší souhrn závěrů jednání Rady OSN pro lidská práva. Tento ženevský orgán se zabýval situací na Ukrajině, lidskými právy v Rusku či situací v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem. Zklamáním naopak bylo, že se těsnou většinou rozhodl nezabývat situací Ujgurů v Číně.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o začátku procesu s Feliciénem Kabugou, který byl dopaden více než čtvrt století po rwandské genocidě. Je považovaný za jednoho z hlavních strůjců a podporovatelů tehdejších zločinů.

Eliška Andrš z evropské sekce se věnuje rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který shledal odsouzení a udělení pokuty polské zpěvačce za pejorativní vyjádření o Bibli v rozporu se svobodou projevu.

Při příležitosti Světového dne proti trestu smrti pojednává Arame Diopová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva o vývoji, který se týká absolutního trestu. Ukládá se pouze za ty nejzávažnější trestné činy? A je jeho využívání spíše na ústupu?

Marie Gavendová z české sekce se zaměřuje na to, jak si Česká republika vede v rámci předsednictví Rady EU. Ke kterým významným rozhodnutím jsme přispěli?

Poslední článek v každé sekci přináší vždy několik krátkých aktuálních zpráv a v závěru Bulletinu najdete i monitoring aktuálních lidskoprávních publikací.