Dvouměsíční letní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s českou předsedkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivanou Hrdličkovou. Jakými zločiny se tento tzv. hybridní tribunál se sídlem v Haagu zabývá?

Česká členka Benátské komise Veronika Bílková poté přibližuje červnové zasedání komise, které se zaměřilo především na maďarský balíček legislativních změn nazývaný Stop Soros.

Červnové vydání Bulletinu otevíráme příspěvkem Marie Lukasové, která přibližuje závěry přezkumu České republiky Výborem OSN proti mučení. Které oblasti by měla ČR zlepšit?

Pokračujeme reportáží z konference Olomoucké právnické dny, konkrétně ze sekce mezinárodního práva věnované tzv. hybridním hrozbám. Účastníky byli nejen tuzemští a zahraniční akademici, ale také představitelé armády z ČR a USA.

Květnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme článkem Moniky Hanych o svobodě médií ve státech Visegrádské čtyřky. Jak si Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko vedou v oblasti svobody tisku? A jaký je trend tohoto vývoje?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Katarína Hukelová zprávu o tom, že Mezinárodní trestní soud začal řešit nový případ. Obviněný Al Hassan pochází z Mali, kde vykonával funkci velitele náboženské policie v oblasti Timbuktu a podle žalobkyně je zodpovědný za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Aktuální vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Tribunálu Soudního dvora EU, jímž je Jan M. Passer. Tématem přitom není pouze lucemburský soud, nýbrž také aktuální situace v ČR a v Evropě.

Druhý příspěvek přináší zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková. Čím se zabývala Benátská komise na březnovém zasedání?

Březnové vydání Bulletinu zahajuje Helena Kopecká, která přináší exkluzivní rozhovor s mezinárodním žalobcem Zvláštních senátů soudů v Kambodži Nicolasem Koumjianem. Jak si vede soud zaměřený na trestání zločinů Rudých Khmerů?

Vzhledem k tomu, že v březnu je to již sedm let od začátku války v Sýrii a spravedlnost pro pachatele zločinů je stále v nedohlednu, v druhém úvodním příspěvku se snažím přiblížit čtenářům jak současné možnosti potrestání zodpovědných jednotlivců, tak kroky potřebné k tomuto účelu v budoucnu.

Dvouměsíční zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme externím příspěvkem Kristiny Horňáčkové, která se za Českou republiku účastnila konference v New Yorku, jež schválila rozšíření jurisdikce Mezinárodního trestního soudu o zločin agrese. Rovněž Vám přinášíme velmi zajímavý příspěvek Kateřiny Šimáčkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se tentokrát věnovalo především Polsku. Autorka vysvětluje mimo jiné dvě kritická stanoviska komise, a to k polskému zákonu o prokuratuře a k polské justiční reformě.

Prosincové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci Vám přinášíme v pozměněném složení vedoucích sekcí a stážistů a doufáme tedy, že budete i nadále spokojeni. Aktuální vydání zahajujeme příspěvkem nové vedoucí české sekce Lucie Nechvátalové, která přináší reportáž o tzv. E.MA studiu lidských práv v italských Benátkách. Necháte se inspirovat?

Následuje příspěvek Šárky Duškové o Univerzálním periodickém přezkumu (UPR) lidskoprávních závazků České republiky, který proběhl v listopadu v ženevské Radě OSN pro lidská práva.

Listopadové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z říjnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují aktuální stanoviska, která čtenáře zavedou z Maďarska až do Venezuely. Autorky se věnují jak novele maďarského zákona přezdívaného Lex CEU, tak pro orgán Rady Evropy poněkud exotickému stanovisku, které se týká vypsání voleb do Národního ústavodárného shromáždění ve Venezuele.

Říjnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme reportáží Šárky Duškové a Kateřiny Šimonové z dvou konferencí o detenci dětí, které proběhly v rámci českého předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy.

Následuje velmi zajímavý externí příspěvek Moniky Hanych o situaci v srbských uprchlických táborech. Kromě lidské stránky autorka přibližuje také relevantní právní úpravu.

Zářijové vydání zahajujeme naprostou perličkou, a to exkluzivním příspěvkem profesora Pavla Šturmy, jenž je členem Komise OSN pro mezinárodní právo. Článek se věnuje činnosti komise během uplynulých dvou let. Pouze namátkou - ochrana osob v případě katastrof, identifikace obyčejového mezinárodního práva, jus cogens, imunity státních představitelů – tím vším se komise zabývala. Kateřina Šimonová Vám dále přináší reportáž z odborného semináře o situaci vnitřně přesídlených osob (tzv.