Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, která je v Komisi EU zodpovědná za oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví. Čím se v rámci jmenovaných oblastí nejvíce zabývá? Lze účinně bojovat proti tzv. fake news? Jaká témata Komise řeší v lidskoprávní oblasti? A patří mezi ně přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech?

Aneta Frodlová na vývoji v zemích V4 včetně České republiky vysvětluje, proč je nezávislost soudní moci v demokratickém právním státě klíčová. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková rozsudek, kterým Mezinárodní trestní soud zprostil viny bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba.

Karolina Michková z evropské sekce přináší zhodnocení roku 2018 u Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se věnuje nejen změnám v počtu přicházejících stížností, ale také stěžejním rozsudkům, vstupu Protokolu č. 16 v platnost a rovněž problémům Rady Evropy.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na probíhající mírový proces v Afghánistánu. Jedním z kontroverzních bodů je však postavení žen v afghánské společnosti.

Eva Dokoupilová z české sekce přináší zasvěcený vhled do volebního pozorovatelství – nejprve vysvětluje, jak pozorování voleb probíhá, poté se dělí o vlastní zkušenost z mise v Moldavsku a nakonec uvádí i nedávná doporučení OBSE pro Českou republiku.

Zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem hlavního soudního orgánu OSN, který rozhoduje spory mezi státy. Slovenský soudce a bývalý předseda Mezinárodního soudního dvora v Haagu Peter Tomka vysvětluje, jaké případy Mezinárodní soudní dvůr řeší, přibližuje své působení na pozici předsedy soudu a vysvětluje, jaké budoucí výzvy před soudem stojí.

Nikola Klímová poté přináší souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za období září až prosinec 2018. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Barbora Valíková zprávu o předání dvou vůdců ze Středoafrické republiky Mezinárodnímu trestnímu soudu. Zuzana Malá následně pojednává o odpovědnosti Facebooku za šíření nenávisti v Myanmaru a na Filipínách.

Sabina Škrobánková z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval porušení práv opozičního představitele Alexeje Navalného ze strany Ruské federace.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Aneta Boudová závěry konference v polských Katovicích, která měla za úkol uvést do praxe tzv. Pařížskou dohodu ve snaze zmírnit následky klimatických změn.

Zdeněk Nevřivý z české sekce přibližuje obsah teprve nedávno zveřejněné výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2017. Před jakými hrozbami nás BIS varuje?

Nové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem s generálním advokátem Soudního dvora Evropské unie Michalem Bobkem. Jak hodnotí českou justici a své působení u Soudního dvora EU?

Zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková poté přináší zprávy z prosincového zasedání komise, a to nejen o vývoji v Maďarsku.

Následuje reportáž z panelové diskuze, kterou Centrum uspořádalo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a která se zabývala současným stavem lidských práv v České republice.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vysvětluje Helena Kopecká aktuální rozsudek kambodžského tribunálu, kterým byli dva bývalí vysocí představitelé režimu Rudých Khmerů odsouzení za genocidu.

Sabina Škrobánková z evropské sekce přibližuje obsah zprávy agentury Evropské unie pro základní práva, která mapuje projevy antisemitismu v Evropě za uplynulých deset let.

Aneta Boudová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje politické změně v Brazílii, která si na podzim zvolila krajně pravicového prezidenta. Jaké může mít tento politický vývoj důsledky?

V rámci české sekce informuje Zdeněk Nevřivý o úspěchu České republiky, která byla již potřetí zvolena členem Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, a přibližuje, jaké má ČR pro své členství v Radě priority.

Na úvod listopadového Bulletinu máme skutečkou perličku. Po rozhovorech s předsedkyněmi Zvláštního tribunálu pro Libanon a tzv. Kosovského tribunálu přinášíme rozhovor s dalším předsedou významné haagské soudní instituce. Soudce Theodor Meron je skutečným guru mezinárodní trestní spravedlnosti, dlouhá léta předsedal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a nyní předsedá tribunálu, který jej nahradil.

Zástupkyně ČR v Benátské komisi Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková poté přibližují obsah říjnového zasedání komise. To se týkalo především reformy soudnictví v Rumunsku, ale také například moldavských protiteroristických opatření.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost pojednává Helena Kopecká o aktivaci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vůči zločinu agrese. Bude v budoucnu možné potrestat jednotlivce za nařízení útoku na cizí stát?

Tereza Bártová z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropské komise zahájit řízení proti Polsku u Soudního dvora EU kvůli ohrožení nezávislosti polského soudnictví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že zahraniční dělníci v Kataru, kteří se podílejí na výstavbě infrastruktury v souvislosti s chystaným mistrovstvím světa ve fotbale, jsou stále pracovně zneužíváni.

Barbora Antonovičová z české sekce přibližuje, jaké to je být tzv. mladou delegátkou České republiky při OSN. Role mladé delegátky začala třítýdenní cestou do sídla OSN v New Yorku.

Říjnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s předsedkyní relativně nové soudní instituce v Haagu. Soudkyně Ekaterina Trendafilová předsedá tzv. Kosovskému tribunálu. Čím se tato nová instituce umístěná do světové soudní metropole zabývá?

Veronika Čáslavová přináší zprávu o letošním udílení Nobelovy ceny míru, kterou získali lékař Denis Mukwege a jezídka Nadia Murad jako ocenění boje proti sexuálnímu násilí, které je v některých oblastech běžně využívaným prostředkem vedení válečných konfliktů.

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 oslavil Římský statut Mezinárodního trestního soudu 20 let od svého přijetí, bilancuje Petr Pospíšil v sekci Mezinárodní trestní spravedlnost úspěchy i podstatná úskalí soudu.

Michal Kubica z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Evropského parlamentu, který zahájil řízení proti Maďarsku kvůli ohrožení hodnot Evropské unie.

Nela Černotová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na následky již pět let trvajícího konfliktu v Jižním Súdánu.

V rámci české sekce se Barbora Antonovičová a Lucie Nechvátalová věnují případu podmíněného propuštění odsouzeného na doživotí na svobodu. Stalo se tak v ČR v rámci popisovaného komplexního případu poprvé.

Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.

Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.

Lukáš Novák z české sekce diskutuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož výkon trestu odnětí svobody musí být státem organizovaný a prováděný tak, aby napomáhal nápravě pachatele

Dvouměsíční letní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s českou předsedkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivanou Hrdličkovou. Jakými zločiny se tento tzv. hybridní tribunál se sídlem v Haagu zabývá?

Česká členka Benátské komise Veronika Bílková poté přibližuje červnové zasedání komise, které se zaměřilo především na maďarský balíček legislativních změn nazývaný Stop Soros.

Nikola Klímová přibližuje závěry jednání ženevské Rady OSN pro lidská práva, a to v souvislosti s vývojem v Turecku, Tanzanii, Polsku a Salvadoru.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Petr Pospíšil zprávu o tom, že odvolací senát Mezinárodního trestního soudu rozhodl o zproštění viny bývalého konžského viceprezidenta Jean-Pierra Bemby.

Tereza Bártová z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Soudního dvora EU o tom, že britský penzijní systém diskriminuje transsexuální osoby.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na legislativní boj proti modernímu otroctví v Austrálii.

V rámci české sekce se poté Lukáš Novák věnuje boji doc. Ošťádala a doc. Fajta o profesorský titul poté, co je prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesory.