Prázdninový Bulletin

V úvodu „letního“ dvojčísla přibližuje zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková stanovisko komise týkající se kontroverzního návrhu maďarského zákona, jenž má klást dodatečné povinnosti pro nevládní organizace fnancované ze zahraničí. Druhý úvodní příspěvek Šárky Duškové se zaměřuje na právě probíhající předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy. Jaké jsou jeho priority? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, podle kterého odsouzený Germain Katanga musí zaplatit obětem individuální a kolektivní reparace. Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje případ malého Charlese Garda ve Velké Británii, který se týká složitých právních a etických otázek souvisejících se zdravotní péčí - kdy je možné rozhodnout o ukončení život udržující léčby? Titulní fotografí Bulletinu považujeme za vhodné reagovat na úmrtí, ale především připomenout život čínského disidenta Liou Siao-poa, jehož Charta 08 inspirovaná československou Chartou 77 přispěla k tomu, že v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu míru. Lukáš Hoder ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva jej krátce připomíná. Adam Blisa z české sekce poté přibližuje několik zajímavých případů, které v posledních měsících rozhodl Ústavní soud ČR.

Červnový Bulletin

Červnové číslo Bulletinu zahajujeme zamyšlením nad liberální demokracií a současným nárůstem populismu, které pro Bulletin napsal Pavel Molek. Fejetonu dal název „Příběhy“. Druhý úvodní příspěvek se týká zpráv lidskoprávních expertů Rady OSN pro lidská práva z prvního zasedání tohoto roku. Petr Pospíšil stručně informuje o jejich závěrech, které se týkají situace v Sýrii, Jižním Súdánu, Severní Koreji, Íránu, Myanmaru a Burundi. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Katarína Hukelová věnuje tak trochu exotickému rozsudku u Mezinárodního trestního soudu v případě Bemba, který se netýká zločinů podle mezinárodního práva, nýbrž ovlivňování svědků. Kateřina Šimonová z evropské sekce poté osvětluje nejnovější judikaturu Soudního dvora EU týkající se práva pobytu v EU pro rodiče, jehož dítě je občanem Unie. V jakých případech se může takový rodič odvozeného práva pobytu v Evropské unii dovolávat? V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Marek Jahn o napjaté situaci v Hongkongu před plánovanou návštěvou čínského prezidenta, ve které stojí na jedné straně příznivci čínského režimu a na straně druhé podporovatelé prodemokratických změn. Kamila Abbasi z české sekce pak přispívá k diskuzi na téma znásilnění v kontextu ČR, kterou rozproudil do českých kin nedávno uvedený film na dané téma.

Květnový Bulletin

Květnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem. Je kritika Mezinárodního trestního soudu oprávněná? Jak je možné přispět k lepšímu fungování soudu? A jaký případ v současnosti český soudce v Haagu řeší? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje, jak začátkem roku soudní senát Mezinárodního trestního soudu vedený Robertem Fremrem rozhodl, že sexuální násilí páchané na členech ozbrojených složek z vlastních řad spadá do jurisdikce soudu. Lenka Vavrušová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, kterým se soud vyjádřil k následkům teroristického útoku v ruském Beslanu před dvanácti lety. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci čečenských homosexuálů, kteří jsou terčem pronásledování státního aparátu. Michal Oščipovský z české sekce se zamýšlí nad budoucností politiky transformační spolupráce ČR.

Dubnový Bulletin

Dubnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z březnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují dvě zajímavá stanoviska – první se týká otázky (ne)jmenování ústavních soudců na Slovensku a druhé návrhu kontroverzních změn turecké ústavy před dubnovým referendem. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Petr Pospíšil zaměřuje na nový Mechanismus pro vyšetřování zločinů v Sýrii, kterým se Valné shromáždění OSN snaží suplovat nečinnost Rady bezpečnosti. Úkolem Mechanismu bude shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných v Sýrii pro případ budoucích trestních stíhání. Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který přináší posun v ochraně lidských práv žadatelů o mezinárodní ochranu, a to konkrétně v případě tzv. dublinských transferů. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o zhoršujícím se konflktu v Jižním Súdánu a uprchlické krizi v sousední Ugandě, kde se za posledního půl roku trojnásobně zvýšil počet jihosúdánských uprchlíků. V rámci české sekce se Šárka Dušková věnuje problematice neudělení státního občanství na základě utajovaných informací. K této otázce se nedávno vyjádřil Ústavní soud ČR.

Březnový Bulletin

Březnové číslo zahajujeme příspěvkem, který pro Bulletin o aktuální situaci v Jižním Súdánu a v Ugandě napsal Petr Přibyla, jenž pracuje v Delegaci Evropské unie v Ugandě. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje o tom, že Nejvyšší komora Zvláštních senátů pro Kambodžu potvrdila trest doživotí pro dva vrcholné představitele Rudých Khmerů. Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož Švýcarsko neporušilo Evropskou úmluvu, když odmítlo udělit výjimku dvěma muslimským dívkám, jež se nechtěly účastnit smíšených hodin plavání. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci málo známého etnika Nagů, jehož příslušníci žijí na území Myanmaru a Indie a hrozí jim rozdělení výstavbou hraničního plotu. Rozhodně si také nenechte ujít velmi zajímavý článek Adama Blisy a Michala Oščipovského z české sekce, který na pozadí aktuálního pětadvacetiletého výročí obnovení ústavního soudnictví v českých zemích odkrývá zranitelnost ústavních soudů v některých středoevropských státech.

Bulletin leden-únor

Povánoční dvojčíslo je zahájeno naprostou perličkou, a to exkluzivním rozhovorem se soudcem Soudního dvora EU a jedním z největších českých odborníků v oblastech mezinárodního a evropského práva, profesorem Jiřím Malenovským. Dále pokračujeme zprávou Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, která se věnovala mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat. Tématu opouštění Mezinárodního trestního soudu se věnuje Katarína Hukelová a Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí svobodu shromažďování v současném Rusku. Příchod sibiřské zimy v lidskoprávní oblasti naznačuje jak přitvrzující vnitrostátní legislativa, tak nejnovější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o stále se zhoršujícím konfliktu v Jižním Súdánu. V rámci české sekce se Michal Oščipovský věnuje odůvodnění rozsudku pražského vrchního soudu v kauze Davida Ratha, které se odvolává na nezákonnost využití odposlechů v přípravném řízení.

Prosincový Bulletin

Prosincové číslo Bulletinu zahajujeme hned dvěma rozhovory. První rozhovor, s právě odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, se zaměří na to, jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší. Helena Kopecká pak pro Vás připravila rovněž velmi zajímavý rozhovor s Magdou Faltovou, ředitelkou Sdružení pro integraci a migraci. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Klára Jančušková věnuje aktuální situaci v Sýrii, jejíž válečný konflkt pomalu dovršuje pátý rok svého trvání. Lenka Vavrušová z evropské sekce komentuje aktuální rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkající se tzv. domácích porodů, v sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Lucie Janotová o tom, že mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic sestavila tzv. Predátorskou galerii sestávající z 35 subjektů, které zásadním způsobem omezují svobodu tisku v určité zemi. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje tématu nošení muslimských šátků v Evropě a přípustnosti jejich zákazů podle Evropského soudu pro lidská práva.