Články - bulletin

Téma účasti českých soudců u předních mezinárodních soudů otevřelo Centrum na debatě pořádané dne 10. listopadu 2021 na půdě Nejvyššího správního soudu. Pozvání přijala elitní skupina českých právníků, expertů na mezinárodní a evropské právo. Co je při nástupu na nová působiště překvapilo? Jak by měly být regulovány mandáty mezinárodních soudců? A co by doporučili začínajícím českým právníkům se zájmem o mezinárodní justici? 

Ochrana lidských práv není jen záležitostí mezinárodních organizací a ústavních soudů. Naopak, čím lokálnější úroveň, tím efektivnější jejich prosazování může být. To je hlavní myšlenkou tzv. lidskoprávních měst. Jak využít toho, že vztah místních orgánů a obyvatelstva nabízí spoustu příležitostí k uplatňování lidskoprávního přístupu v praxi?

V průběhu října 2021 si před německými soudy vyslechli obžalobu z napomáhání k vraždě několika tisíců lidí dva bývalí pracovníci koncentračních táborů. Někdejší sekretářka Irmgard Furchner a dozorce Josef S. jsou po téměř 76 letech od skončení druhé světové války souzeni za svou údajnou roli v nacistické vyhlazovací mašinerii.

Mezinárodní trestní soud na začátku prosince částečně potvrdil obvinění proti Mahamatu Saidu Abdelu Kanim. Ten je podezřelý, že se během občanské války ve Středoafrické republice dopustil zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Said je třetím obviněným, který bude v Haagu souzen v souvislosti se sektářským násilím, které zemi sužovalo v letech 2012–2014.

Kolumbie obstála v předběžném šetření žalobce MTS

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu, Karim Asad Ahmad Khan, ukončil předběžné šetření o situaci v Kolumbii. Jeho výsledkem bylo podepsání dohody o spolupráci s kolumbijskou vládou, která stipuluje zakotvení vzájemných vztahů a společné úsilí k posílení tranzitivního soudnictví v zemi. Konkrétně se vláda zavazuje kromě jiného chránit ústavní a legislativní rámec, zabezpečit nezávislost soudnictví a jeho dostatečné financování nebo informovat žalobce MTS o postupu domácího vyšetřování a stíhání.

Soudní dvůr v nedávném rozsudku vyslovil, že porušení povinnosti mít u sebe během cesty mezi členskými státy průkaz totožnosti nebo cestovní pas může být i trestný čin. Za jeho spáchání lze uložit peněžitý trest, jeho výše však musí být přiměřená.

Soudní dvůr Evropské unie učinil krok vpřed k účinnější ochraně práv osob v řízeních spojených s Evropským zatýkacím rozkazem. V odpovědi na předběžné otázky předložené nizozemským soudem se vyjádřil, že podezřelý vydaný do jiného členského státu na základě Evropského zatykače má právo být vyslechnut i v řízení ohledně výjimky ze zásady speciality a v řízení o následném předání do třetího členského státu. 

ESLP: Možnost podmíněného propuštění až po 40 letech porušuje zákaz nelidského či ponižujícího zacházení

V říjnu 2021 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Bancsók a László Magyar (č. 2) proti Maďarsku, ve kterém rozhodl, že doživotní trest s možností podmíněného propuštění až po čtyřiceti letech porušuje zákaz nelidského či ponižujícího zacházení či trestu dle článku 3 Úmluvy. Takový trest totiž nedává stěžovatelům skutečnou vyhlídku na propuštění. 

Napětí mezi marockou vládou a osvobozeneckou Frontou Polisario v oblasti Západní Sahary se stupňuje. Zpráva generálního tajemníka OSN poukazuje na obnovení nepřátelských aktivit, sílící násilí a porušování lidských práv v oblasti. Zhoršují se také vztahy mezi Marokem a Alžírskem. Zatímco obě země válku jako možné řešení situace vylučují, obyvatelé Sahary ji označují za jediné východisko.

V Mosambiku zuří válečný konflikt mezi vládními složkami a povstaleckými skupinami napojenými na tzv. Islámský stát. V rámci konfliktu dochází k unášení místních dětí. Ty jsou vojensky cvičeny a nasazovány do bojových linií bok po boku bojovníků této teroristické organizace.