Články - bulletin

V březnu 2021 se v Izraeli konaly parlamentní volby. Jednalo se o již čtvrté volby do jednokomorového Knesetu za poslední čtyři roky. Občanská společnost se za tu dobu stala značně polarizovanou. Letošní volby proto byly považovány za referendum o politickém vedení země premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten stojí v čele izraelské vlády od roku 2009.

Ústavní soud již mnohokrát judikoval, že vyhlášení nouzového stavu představuje akt vládnutí, který je Ústavním soudem nepřezkoumatelný. Tento názor zopakoval i v nejnovějším usnesení z března 2021, zároveň jej však doplnil „dovětkem“, jímž svůj předchozí závěr popřel. Co bylo obsahem kontroverzního obiter dictum a jak se k němu vyjádřili disentující soudci a soudkyně?

Březnový nález Ústavního soudu se zabýval právem na vydání placenty a dalšími právy rodičky. Ačkoliv v daném případě nebyla stěžovatelka úspěšná, soud vyjádřil svůj názor na možnost odepření vydání placenty pacientce. Nález může být do budoucna jakýmsi návodem pro zdravotníky, jak v obdobných případech postupovat.

Nejvyšší soud vydal v březnu rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze týkající se poskytování veganské stravy ve vazbě. Městský soud v Praze rozhodl, že vazební věznice neměla povinnost poskytovat zatčenému muži veganskou stravu. Podle Nejvyššího soudu však Městský soud v Praze pochybil, když ve svém rozhodnutí zvažoval provozní situaci v konkrétní vazební věznici a rozlišoval mezi náboženstvím a sekulárním světonázorem.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnosti šesti českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. V evropské sekci jste se mohli dočíst, jakými argumenty ESLP svůj závěr odůvodnil a jak „vybalancoval” v konfliktu stojící zájmy. V tomto textu zasadíme toto přelomové rozhodnutí do českých souvislostí. 

Bakalářský program PPLE, který kombinuje politologii, psychologii, právo a ekonomii v rámci jednoho titulu, je vyjádřením snahy Amsterdamské právnické fakulty inovovat výuku práva i sociálních věd. Důraz na mezioborový výzkum, diverzitu a řešení praktických problémů činí ze studia v Amsterdamu jedinečně obohacující zážitek.

V loňském roce si celý svět připomínal tři čtvrtě století od konce druhé světové války. Roku 2019 slavila Česká republika třicet let od zlomového roku 1989. Avšak tak, jako rok 1945 neznamenal definitivní porážku jednoho nedemokratického režimu, ani sametová revoluce není trvalou zárukou demokracie v naší zemi. K těmto i dalším otázkám se v online diskuzi vyjádřil armádní generál Petr Pavel. 

V únoru letošního roku byl Karim Khan zvolen novým žalobcem Mezinárodního trestního soudu. Khanovi započne mandát v červnu tohoto roku. V Úřadu žalobce nahradí současnou žalobkyni Fatou Bensoudu. Khan bude ve funkci žalobce devět let.

Přípravný senát Mezinárodního trestního soudu na žádost žalobkyně v únoru rozhodl, že Mezinárodní trestní soud je nadán jurisdikcí nad územím  Palestiny, jelikož ta je smluvní stranou Římského statutu. Žalobkyně tak může pokračovat ve vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva, ke kterým mělo dojít na Západním břehu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Rozhodnutí ovšem nebylo jednotné.

V případu bývalého náčelníka generálního štábu milic, Bosca Ntagandy, který se podílel na zvěrstvech konžské občanské války, v březnu došlo k důležitému rozhodnutí o povinnosti nahradit újmu. Újma  byla vyčíslena na třicet milionů USD. Rozhodnutí také určuje povahu a formu reparací, a proto je důležitou součástí mandátu Mezinárodního trestního soudu, který zajišťuje faktickou satisfakci obětem.