29. 3. 2022   Anna Kačmaříková

ESLP: Při rozhodování o náhradních formách rodinné péče je potřeba zohlednit kulturní a náboženské zázemí dítěte

ESLP v prosinci doplnil svou judikaturu týkající se rodinných záležitostí o nové rozhodnutí. Jde o další kapitolu případu somálské dívky, která v 16 letech uprchla spolu se svým tříměsíčním synem do Norska. Tamní úřady jí z důvodu zanedbávání péče dítě následně odebraly a umístily je do pěstounské rodiny.

29. 3. 2022   Michaela Kučerová

Demokratickým zvolením první prezidentky začíná v Hondurasu nová etapa. Xiomara Castro se zasazuje o posílení místního demokratického směřování, boj proti korupci a zlepšení celkové ekonomické situace v zemi. I přes naději na změnu, kterou její zvolení představuje, však některé obavy z budoucího směřování Hondurasu přetrvávají.

29. 3. 2022   Ondřej Kaška

Kanada zakázala konverzní terapii, praktiku léta odmítají zdravotnické organizace i OSN

Zákon zakazující konverzní terapii vstoupil v Kanadě v platnost v lednu tohoto roku. Tato metoda stojí na přesvědčení, že lze změnit sexuální orientaci člověka psychoterapeutickou nebo lékařskou cestou.[1] V zemi tak nikdo nesmí kohokoliv nutit podstoupit tuto praktiku či odvézt nezletilého do zahraničí za účelem jejího absolvování. Metodu nelze také propagovat a nikdo z ní nesmí profitovat. Za porušení tohoto zákona hrozí až pět let vězení.

29. 3. 2022   Kateřina Ochodková

Počátkem října 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Voliči o jejím složení rozhodli na základě nového volebního systému. Jak se projevil v říjnových volbách?

Nový volební systém bylo nutné přijmout poté, co jej Ústavní soud počátkem loňského února prohlásil za protiústavní a zrušil některé jeho základní prvky, metodu přepočtu hlasů na mandáty a uzavírací klauzule pro koalice [1]. Situaci zákonodárcům komplikoval fakt, že se na totožném znění novely musely shodnout obě komory parlamentu [2] a ke shodě muselo dojít ve velmi krátké době osmi měsíců.

29. 3. 2022   Marie Gavendová

Česká republika v roce 2020 čelila hrozbám ze strany Ruska a Číny, rostly také špionážní aktivity Íránu. Pandemie měla vliv na to, jak snadno lidé podlehnou dezinformacím, extremistická scéna ale nepředstavuje velké nebezpečí. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby.

29. 3. 2022   Dominika Šudová

Od ledna 2022 vešel v účinnost zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem. Díky tomuto zákonu mohou osoby protiprávně sterilizované v období od roku 1966 do roku 2012 žádat stát o odškodnění ve výši 300 tisíc Kč.

28. 3. 2022   Veronika Nováková

Kateřina Šimáčková jako nová posila ESLP

Kateřina Šimáčková se ujala funkce soudkyně u ESLP, stává se na příštích devět let českou zástupkyní mezi 47 soudkyněmi a soudci ESLP. Čeká ji mimo jiné řešení mezistátních stížností, což bere jako výzvu a další možnost k rozšiřování své odbornosti. V září roku 2021 byla zvolena soudkyní ESLP za ČR a v prosinci roku 2021 se proto vzdala funkce ústavní soudkyně. Dle vyjádření Ústavního soudu po ní nezůstaly žádné nedokončené spisy, odchází tedy na ESLP s tzv. čistým stolem.

20. 1. 2022   Ľubomír Majerčík

Téma účasti českých soudců u předních mezinárodních soudů otevřelo Centrum na debatě pořádané dne 10. listopadu 2021 na půdě Nejvyššího správního soudu. Pozvání přijala elitní skupina českých právníků, expertů na mezinárodní a evropské právo. Co je při nástupu na nová působiště překvapilo? Jak by měly být regulovány mandáty mezinárodních soudců? A co by doporučili začínajícím českým právníkům se zájmem o mezinárodní justici? 

20. 1. 2022   Anna Kačmaříková

Ochrana lidských práv není jen záležitostí mezinárodních organizací a ústavních soudů. Naopak, čím lokálnější úroveň, tím efektivnější jejich prosazování může být. To je hlavní myšlenkou tzv. lidskoprávních měst. Jak využít toho, že vztah místních orgánů a obyvatelstva nabízí spoustu příležitostí k uplatňování lidskoprávního přístupu v praxi?

20. 1. 2022   Dagmar Matúšů

V průběhu října 2021 si před německými soudy vyslechli obžalobu z napomáhání k vraždě několika tisíců lidí dva bývalí pracovníci koncentračních táborů. Někdejší sekretářka Irmgard Furchner a dozorce Josef S. jsou po téměř 76 letech od skončení druhé světové války souzeni za svou údajnou roli v nacistické vyhlazovací mašinerii.