Mnoho společností informuje o postupném snižování produkce skleníkových plynů a záměru stát se klimaticky neutrální. Řada z nich ovšem neuvádí všechny skutečnosti anebo pro snižování emisí činí mnohem méně než ve skutečnosti tvrdí. Vědci, neziskové organizace a další instituce proto společnosti vyzývají k úpravě svých plánů tak, aby své sliby skutečně mohly naplnit.
V únoru vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek v kauze francouzského televizního kanálu C8 proti Francii. V něm rozhodl, že uložením sankcí kanálu vysílajícímu kontroverzní obsah nebylo porušeno právo na svobodu projevu.
Soudní dvůr EU rozhodl, že praxe bulharského specializovaného trestního soudu, podle které soud povoluje orgánům činným v trestním řízení pořizování a uchovávání odposlechů telefonních hovorů, není v rozporu s právem EU. Upřesnil tak jeden z požadavků, které judikatura Soudního dvora EU klade na přístup příslušných vnitrostátních orgánů k uchovávaným údajům, na které dopadá Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, tzv. ePrivacy Directive.
Po téměř dvou dekádách byli z vojenského vězení zřízeného na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě propuštěni dva bratři, aniž by proti nim po celou dobu jejich věznění bylo vzneseno jakékoliv formální obvinění. Případů, které se vymykají standardům spravedlivého řízení, je zde však celá řada.
V březnu letošního roku vydal přípravný senát Mezinárodního trestního soudu zatykač na ruského prezidenta Vladimíra Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovou. Pravděpodobnost, že se Putin ocitne v Haagu na lavici obžalovaných, je minimální. Přesto ale má vydaný mezinárodní zatykač své praktické důsledky.
V posledních měsících veřejným prostorem rezonovala informace o úmyslu prezidenta Miloše Zemana jmenovat do konce svého mandátu nového předsedu Ústavního soudu, přestože funkční období současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského skončí až v srpnu tohoto roku. Nového předsedu Ústavního soudu by tak jmenoval Miloš Zeman před skončením svého mandátu, s odloženou účinností do srpna, takzvaně „do zásoby“.
Protesty v Peru, probíhající od začátku prosince minulého roku, si doposud vyžádaly nejméně 55 obětí a stovky zraněných. Peruánci protestují proti současné politické situaci a požadují propuštění odsouzeného bývalého prezidenta Pedra Castilla a rezignaci viceprezidentky Boluarte, která byla zvolena jako jeho nástupkyně.
Nedaleko pákistánského největšího města Karáčí zemřelo během ledna tohoto roku dle vyjádření ministerstva zdravotnictví osmnáct lidí. Příčinou smrti třech dospělých a patnácti dětí byly respirační potíže, jako je dušnost doprovázená horečkami či bolestí v krku. Jejich původ doposud nebyl objasněn a vyšetřování stále probíhá.
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva v lednu rozhodoval ve věci Fedotova a ostatní proti Rusku. Přelomový rozsudek stanovil, že smluvní stát překročil svůj prostor pro uvážení a nesplnil pozitivní povinnost zajistit právo stěžovatelů na respektování jejich soukromého a rodinného života, když jim neposkytl žádnou možnost právního uznání vztahu stejnopohlavního páru.
V září roku 2022 Mimořádné senáty soudů v Kambodži veřejně vyhlásily definitivní rozsudek v případu Khieu Samphana, bývalé hlavy státu Demokratická Kampučie a jedné z nejvlivnějších postav Rudých Khmérů, když pro tohoto komunistického politika vládnoucího mezi lety 1976 a 1979 potvrdily trest doživotního vězení. Toto rozhodnutí představuje rovněž poslední rozhodnutí tribunálu jako takového.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.