Články - bulletin

Helena Dalli, evropská komisařka pro rovnost, nedávno navštívila Českou republiku v rámci předsednictví Rady EU. Mezi její hlavní úkoly patří posilování rovnosti v EU, ať už se jedná o rovnost pohlaví, práva LGBTIQ+ nebo boj proti rasismu. Jak hodnotí české předsednictví? Jaké hlavní kroky Evropská unie podniká pro posílení rovnosti a co ještě chystá?

V září a říjnu proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací na Ukrajině nebo v Afghánistánu. Rada přijala na svém 51. zasedání celkem 39 rezolucí. Jednou z nich jmenovala zvláštního zpravodaje pro lidskoprávní situaci v Ruské federaci. 

V roce 2020 byl na pařížském předměstí Asnières-sur-Seine zatčen nenápadný čtyřiaosmdesátiletý Rwanďan. Zadrženým byl jeden z bývalých nejbohatších Rwanďanů a zároveň jeden z nejhledanějších lidí na planetě, na jehož zatčení byla vypsána odměna 5 milionů dolarů. Skrýval se pod falešným jménem, ale jeho pravé jméno je Felicién Kabuga a je podezřelý, že byl jedním z hlavních strůjců a sponzorů rwandské genocidy. Více než 28 let po jejím konci s ním byl v září zahájen soudní proces.

Valné shromáždění OSN požaduje okamžité zrušení nezákonné anexe na Ukrajině

V polovině října 2022 schválilo Valné shromáždění OSN drtivou většinou hlasů rezoluci, kterou vyzývá všechny země, OSN a mezinárodní organizace, aby neuznávaly čtyři ukrajinské regiony, na něž si Rusko činí nárok po takzvaných referendech koncem minulého měsíce. Zároveň požaduje, aby Ruská federace okamžitě odvolala svůj „pokus o nezákonnou anexi“.

V září vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Rabczewska proti Polsku. V něm rozhodl, že Polsko porušilo právo na svobodu projevu odsouzením a udělením pokuty polské zpěvačce za pejorativní vyjádření o Bibli. 

Rozsudek ESLP pod názvem H.F. a ostatní proti Francii si zaslouží pozornost z několika důvodů. Zaprvé, ESLP v něm upřesňuje pravidla týkající se extrateritoriální aplikace Úmluvy. Zadruhé, jde o první případ, ve kterém se ESLP zevrubně věnuje interpretaci práva každého vstoupit na území státu, jehož je občanem. A zatřetí, jde o rozhodnutí s významným politickým i mezinárodním přesahem.

Komise navrhla zákaz produktů vyrobených nucenou prací

Evropská komise v polovině září 2022 navrhla zakázat na trhu EU produkty vyrobené nucenou prací. Návrh se vztahuje na všechny výrobky, a to jak na produkty vyrobené v EU, tak i na výrobky dovážené ze třetích zemí. Nucené práce se ve světě vyskytují převážně v soukromé ekonomice. V některých případech však využívají nucené práce i státy. Odhaduje se, že nucenou práci vykonává zhruba 27,6 milionů osob rozprostřených v mnoha průmyslových odvětvích a na všech kontinentech.

Již dvacet let je 10. říjen považován za Světový den proti trestu smrti. Zemí, které nejvyšší trest stále používají, ale spíše ubývá. I přesto jej zhruba třetina zemí na světě stále vykonává. Lidé jsou k trestu smrti odsuzováni za nejzávažnější zločiny, ty se však mezi různými státy liší. Některé země jej ukládají také za aktivismus. Lidskoprávní i mezinárodní organizace vytrvale bojují za jeho úplné zrušení.

V letošním roce slavíme roční výročí od ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že na naplňování Úmluvy v ČR dohlíží veřejný ochránce práv (ombudsman), vypravila jsem se zjistit, jak se nám daří závazky z Úmluvy realizovat. Hovořila jsem s Romanou Jakešovou, která v Kanceláři veřejného ochránce práv vede odbor ochrany práv osob se zdravotním postižením. Článek vychází především z informací zjištěných při rozhovoru. 

Na konci září vydal Výbor pro nucená zmizení zprávu o tom, jak Česká republika přistupuje k naplňování závazků z Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením. Jaká zjištění zpráva výboru přináší?

Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením (dále „Úmluva“) přijalo v prosinci 2006 Valné shromáždění Organizace spojených národů.