Články - bulletin

Jihokorejský prezident vyhlásil na začátku prosince minulého roku stanné právo, čímž v zemi i ve světě vyvolal bouři politické a společenské kritiky. Tento krok, trvající pouhých šest hodin, je mnohými vnímán jako pokus o státní převrat a útok na demokratické hodnoty. Prezident se však brání obviněním, přičemž nadále čelí sílícímu tlaku korejské i světové veřejnosti.

Revenge porn, tedy šíření intimního obsahu bez souhlasu zobrazované osoby, představuje závažné porušení lidské důstojnosti a soukromí. Tento fenomén, umocněný nástupem deepfake technologií, zdůrazňuje nedostatky právních systémů v mnoha zemích a naléhavě volá po systémových legislativních změnách. 

Svoboda projevu a moderování obsahu: Judikatura ESLP o odpovědnosti internetových portálů a sociálních médií

EU stojí proti obtěžování a kybernetickému násilí vůči političkám

Řecko poprvé odsouzeno za systematické pushbacky na řecko-turecké hranici

Evropská unie dne 19. listopadu 2024 přijala nařízení, kterým se zakazuje dovoz, prodej a vývoz produktů, při jejichž výrobě byla použita nucená práce. Nařízení popisuje mechanismus, kterým se bude zákaz na území Evropské unie vynucovat. Nová právní úprava by měla přispět k ochraně lidských práv osob, které jsou oběťmi nucené práce.

Posun ve vyjednávání úmluvy o zločinech proti lidskosti 

Žádost o vydání zatykače na představitele Myanmaru 

Dva bývalí představitelé Syrských ozbrojených sil jsou v USA obviněni ze zločinů mučení a nelidského zacházení 

Vyšetřování izraelsko-palestinského konfliktu v Pásmu Gazy v posledních týdnech a měsících přineslo zásadní posuny. Vydání zatykačů na vůdce Hamásu a především pak na představitele Izraele rezonuje jak v oblasti globální politiky, tak na poli mezinárodní trestní spravedlnosti. Co je ale předmětem zatykačů? Čeho se měli představitelé Hamásu a Izraele dopustit?

Po nástupu islamistického hnutí Tálibán k vládě v Afghánistánu v srpnu 2021 se tamější situace lidských práv rapidně zhoršila. Největší obětí pronásledování a utlačování jsou především ženy, které s loňským novým srpnovým zákonem nemohou na veřejnosti ani promluvit. Mezinárodní trestní soud se situací v zemi zabývá již od roku 2006, v lednu 2025 byla dokonce podána žádost o vydání dvou zatykačů. Má ale Soud dostatečnou jurisdikci?

Diskuse ohledně ochrany pověsti právnické osoby dostává další podnět k pokračování. Ústavní soud v jeho nedávném nálezu přišel se závěrem odlišným od předchozího závěru Nejvyššího soudu. Spor ohledně ustanovení § 135 občanského zákoníku tak má konečně čerstvý ústavněprávní rozměr. Jaký byl dosavadní vývoj v této otázce a proč je závěr Ústavního soudu klíčovým?

Poslanecká sněmovna v lednu schválila novelu zákona o veřejném ochránci práv, která rozšiřuje jeho pravomoci o agendu tzv. národní lidskoprávní instituce, a rovněž zavádí dětského ombudsmana. Měsíc na to ji následoval Senát. Proč se jedná o důležitý krok ke zlepšení vnitrostátní ochrany základních práv v Česku?

Novou ústavní soudkyní se stane Dita Řepková

Česko bude již popáté členem Rady OSN pro lidská práva

Podpoří opozice novely trestních předpisů?