Články - bulletin

V roce 2025 označil časopis TIME vývojáře umělé inteligence (AI) za osobnosti roku. Technologické společnosti investují do dalšího vývoje systémů AI obrovské množství zdrojů. Peníze však nejsou jedinou potřebnou komoditou. Vývoj a provoz AI si žádá také zdroje přírodní. Jejich spotřeba vede k významnější environmentální zátěži,  než by se mohlo na první pohled zdát. Jaká je tedy skutečná cena AI?

A.R. proti Polsku: zásah do soukromého života ve věci zákazu potratů

Případ Mazowiecki: uznávání stejnopohlavních manželství uzavřených v jiných státech EU

Stanovisko Generální advokátky ve věci povinného očkování vojáků

Agentura FRA: Jak efektivně chránit základní práva v éře vysoce rizikové AI?

Rozhodnutí Soudního dvora EU z 18. prosince 2025 se zabývalo dánskou politikou sociálního bydlení, jejímž cílem bylo omezit vznik znevýhodněných obytných oblastí. Soud posuzoval, zda taková opatření mohou vést k diskriminaci. Zároveň upřesnil, jak má být vykládán pojem „etnický původ“ podle unijního práva.

Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Danileţ proti Rumunsku představuje zásadní milník v oblasti svobody projevu soudců v digitálním prostoru. Soud v něm shrnul pět hodnotících kritérií, podle nichž mají vnitrostátní orgány poměřovat svobodu projevu soudců s potřebou chránit autoritu a nestrannost soudnictví.

Násilné převádění dětí jako genocida: přelomový rozsudek švédského soudu

Ruský soud v nepřítomnosti odsoudil představitele Mezinárodního trestního soudu

Francouzský soud potvrdil absolutní imunitu hlav státu před cizí jurisdikcí

Nová politika žalobce Mezinárodního trestního soudu posouvá závažné poškození životního prostředí do roviny mezinárodního trestního práva. Namísto debat o zakotvení ekocidy jako nového mezinárodního zločinu se do popředí dostává pojem environmentálních zločinů. Jak se budou prohřešky proti životnímu prostředí stíhat?

Zadržení a vydání Khaleda Mohameda Aliho El Hishriho Mezinárodnímu trestnímu soudu v minulém roce představuje zásadní moment ve snaze o vyvození odpovědnosti za systematické porušování lidských práv v Libyi. Případ se netýká pouze individuální viny jednoho aktéra, ale otevírá širší otázky fungování ozbrojených skupin, beztrestnosti v detenčních centrech a role mezinárodní justice v dlouhodobě fragmentovaném státě.

Česká republika má od 1. července 2025 novou instituci – dětského ombudsmana, který má posílit ochranu práv dětí a jejich hlas ve veřejném prostoru. Přestože samotná volba ještě neproběhla, už nyní se rýsují osobnosti, které mohou tuto klíčovou roli zastávat. Dětského ombudsmana volí Poslanecká sněmovna na šestileté funkční období ze šesti kandidátů navržených prezidentem republiky, Senátem a zástupci vysokých škol. Z nominačního procesu vzešli tři kandidáti, které jsme požádali o rozhovor: Jsou jimi opatrovnický soudce Martin Beneš, předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte a zástupkyně vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva, Eva Petrová a advokát a bývalý ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Každý z nich přináší odlišnou zkušenost i pohled na ochranu práv dětí, což činí nadcházející volbu mimořádně zajímavou. S jakou vizí se o post ochránce / ochránkyně práv dětí uchází a co od této role očekávají?

Doporučení Benátské komise ohledně justiční reformy na Ukrajině

ESLP k neúčinnému vyšetřování sexuálního napadení

Náležitá péče podniků podle FRA

Evropský soud pro lidská práva se poprvé zabýval dopadem absolutního zákazu kouření na vězně, kteří jsou dlouhodobými kuřáky. Jak se štrasburský soud vypořádal s otázkou, zda je „právo kouřit“ ve vězení chráněno Evropskou úmluvou o lidských právech, či zda se jedná o zásah nezbytný v demokratické společnosti?