Evropský soud pro lidská práva v případu A. R. E. proti Řecku rozhodl, že došlo k porušení zákazu mučení, práva na účinné opravné prostředky a práva na svobodu a osobní bezpečnost. Stěžovatelkou je občanka Turecka, která uprchla do Řecka, aby zažádala o mezinárodní ochranu. Řecké úřední orgány ji však navrátily zpět do Turecka, aniž by zvážily rizika, která stěžovatelce hrozila.
Dne 14. ledna 2025 vydal Evropský soud pro lidská práva důležitý rozsudek v případu N.Ö. proti Turecku o tom, jak mají státy posuzovat případy sexuálního násilí. Mezi významné části rozsudku patří kritika pasivity vnitrostátních soudů při vyšetřování. ESLP také upozornil na to, že není možné zakládat rozhodnutí na stereotypních představách o obětech sexuálního násilí.
Evropský soud pro lidská práva v prosinci loňského roku rozhodl ve věci El Aroud a Soughir proti Belgii, že odebrání belgického občanství dvěma osobám odsouzeným za terorismus nepředstavuje porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Soud shledal, že postup belgických soudů byl v souladu s čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který chrání právo na soukromý a rodinný život.
Dne 19. ledna 2025 byl v Turíně, na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem, zadržen velitel libyjské justiční policie Osama Elmasry Najeem. O dva dny později byl však propuštěn odvolacím soudem v Římě a odletěl zpět do Libye. Z čeho je Najeem podezřelý? Proč se italské orgány rozhodly nerespektovat zatykač Mezinárodního trestního soudu a co to může vypovídat o vztahu Itálie a jiných států k mezinárodní trestní justici?
Otroctví je jedním z nejstarších zločinů proti lidské důstojnosti. Ačkoli bylo otroctví v řadě zemí formálně zrušeno již před více než stoletím, jeho moderní formy – od nucené práce a sexuálního otroctví po obchod s lidmi a dětskou práci – stále postihují desítky milionů lidí po celém světě. Jak na tyto zločiny reaguje mezinárodní právo a Mezinárodní trestní soud?
Klimatická žaloba před NSS opět neuspěla. I přes průlomový vývoj v judikatuře ESLP nedošlo k významným změnám závěrů NSS. Vývoj se však neomezil pouze na judikaturu, ale došlo i ke změnám v legislativě. Na co narazili žalobci tentokrát a proč NSS v podstatě setrval na předchozím závěru?
Whistleblowing neboli oznamování neetických či nelegálních praktik je významným nástrojem ochrany práva a veřejných zájmů. Co přesně tento termín znamená a proč je důležité whistleblowery chránit? A jak se k ochraně oznamovatelů v nedávném rozhodnutí postavil Nejvyšší správní soud?
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.