3. 6. 2020   ​​​​​​​Aneta Frodlová

Navrhovatelé se bránili u Městského soudu v Praze proti mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví, jež mimo jiné zakázalo přítomnost otců u porodů. Jak se soud s návrhem vypořádal a jaká je situace nyní? 

V březnu tohoto roku se v České republice začaly objevovat první případy nákazy koronavirem. Kromě zavedení plošné karantény s sebou pandemie přinesla spoustu opatření, která zasahují do života nás všech. Jedním z nich je rovněž mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), jež zakazovalo návštěvy pacientů ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče. 

3. 6. 2020   Klára Košťálová

Tomio Okamura, předseda politické strany SPD, v roce 2013 zažaloval tehdejšího vydavatele týdeníku Reflex za pejorativní úpravu jeho křestního jména na „Pitomio“. Nynější místopředseda Poslanecké sněmovny prohrál spor s Reflexem u všech soudů. Ústavní stížnosti bylo ale vyhověno. 

Tomio Okamura (dále jen „stěžovatel“) se již od roku 2013 domáhal v řízení před obecnými soudy ochrany osobnosti proti obchodní společnosti CZECH NEWS CENTER a. s. (dále jen „vydavatel“). Jeho právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména mělo být porušeno jednáním právní předchůdkyně vydavatele,  spočívajícím v uveřejnění celkem třinácti článků v časopisu Reflex a na internetových stránkách www.reflex.cz, a to v časovém rozmezí dvanácti měsíců. 

3. 6. 2020   ​​​​​​​Simona Úlehlová

Vzhledem k návrhu zákona o hromadných řízeních, který je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení, je model hromadného řízení aktuálním tématem na poli civilního procesního práva. Zákon se vláda chystá přijmout i přesto, že Evropská unie připravuje vlastní úpravu v podobě směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, kterou členské státy budou muset v budoucnu transponovat. 

Vymezení modelu  

Hromadné řízení umožňuje společně projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob se stejným či obdobným skutkovým nebo právním základem. Tento typ řízení představuje právní institut, který slouží k zajištění lepšího přístupu k justici všem osobám, pro něž by individuální vymáhání práv bylo jinak ztrátové. Cílem jeho zavedení je vypořádat se se společenskými a právními oblastmi s tzv. difúzní škodou, tj. s takovými případy, ve kterých se v zásadě většina utrpěných újem nevymáhá a nezákonně získaný užitek tak zůstává u škůdce. S tím však souvisí otázka, zda je česká společnost vůbec připravena na uplatňování těchto bagatelních nároků? 

3. 5. 2020   ​​​​​​​Aneta Frodlová

Po úspěšném nultém ročníku”, který proběhl jen v Brně, se akce Noc práva letos konala hned ve čtyřech městech ČR. Nabídla spoustu zajímavých akcí, které mají mimo jiné za cíl přiblížit právo laické veřejnosti. Jaké akce v jednotlivých městech proběhly? Které instituce se zapojily a s jakými hosty se mohly účastníci setkat? 

V rámci tohoto unikátního festivalu probíhaly v podvečer a večer 6. března tohoto roku ve čtyřech městech České republiky akce s právní tématikou. Účelem události je popularizace práva, tedy zvýšit povědomí veřejnosti o právu jako takovém. Festival rovněž seznámil účastníky s vybranými profesemi, které jsou s právem nerozlučně spjaty. Celý koncept festivalu vymyslel a organizoval spolek Nugis Finem.

3. 5. 2020   ​​​​​​​Petra Olivová

Počátkem března 2020 došlo k jednomyslnému rozhodnutí odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu, jenž povolil zahájit vyšetřování údajných zločinů v souvislosti se situací v Afghánistánu. Tento rozsudek změnil rozhodnutí přípravného senátu z dubna 2019. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se o vyšetřování vyjádřil velmi nelibě.

Pozadí případu

Předběžné šetření (preliminary examination) situace v Afghánistánu začalo již v roce 2007, kdy se úřad žalobce (Office of the Prosecutor, OTP) Mezinárodního trestního soudu (MTS) zaměřil na údajné zločiny spáchané v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi provládními a opozičními silami. V listopadu 2017 požádal OTP o povolení zahájit vyšetřování týkající se údajných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Afghánistánu od počátku května 2003. Vyšetřování má zahrnovat cílené útoky Talibanu na civilisty nebo nucená zmizení, sexuálně motivované zločiny, mučení či ponižující zacházení prováděná tehdejší afghánskou vládou. Zároveň podezření ze spáchání obdobných zločinů (kromě nucených zmizení) čelí občané Spojených států a členové americké ústřední zpravodajské služby (CIA). 

3. 5. 2020   ​​​​​​​Tereza Šťastná

Rozporuplný případ Dominica Ongwena, dětského vojáka, později velitele brigády Armády božího odporu, je ve své poslední fázi. V polovině března roku 2020 byla přednesena závěrečná vyjádření před senátem Mezinárodního trestního soudu týmem žalobců, obhájců i právních zástupců obětí. Ongwen byl obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spácháných v severní části Ugandy.

Řízení před Mezinárodním trestním soudem

Již v roce 2004 byl Mezinárodní trestní soud (MTS) vyzván ugandskou vládou k prošetření tamní situace na základě podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v souvislosti s konfliktem mezi Armádou božího odporu (Lord’s Resistance Army, dále jen LRA) a vnitrostátními orgány. 

3. 5. 2020   Eva Kostolanská

Německý ústavní soud koncem února rozhodl o protiústavnosti ustanovení trestního zákoníku, které zakazovalo profesionální pomoc při asistovaných sebevraždách. Podle soudu je v rozporu s právem rozhodovat o vlastním životě.

Německý trestní zákoník doposud postihoval poskytování služeb profesionální asistované sebevraždy. Ustanovení se týkalo osob, které záměrně a profesionálně pomáhaly při asistovaných sebevraždách. Hrozil jim trest odnětí svobody až na tři roky nebo peněžitý trest. Ustanovení však ústavní stížností napadly asociace nabízející asistenci u sebevražd z Německa a Švýcarska, skupina pacientů se smrtelnými onemocněními a odborníci s právníky dlouhodobě působícími v dané oblasti.

3. 5. 2020   ​​​​​​​Jakub Drahorád

Španělská pohraniční hlídka v Melille podle rozsudku velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva nepostupovala v rozporu se zákazem hromadného vyhoštění cizinců, když zadržené migranty ani neidentifikovala, ani jim nepředala žádné rozhodnutí o vyhoštění, ale jen je vrátila přes hranice zpět marockým úřadům.

Město Melilla je jednou z enkláv španělského království na území severní Afriky, konkrétně na marockém pobřeží. Vstupem do města se tak lze dostat na svrchované španělské území. K tomu slouží několik možných cest, mezi nimi i hraniční přechod Beni Anzar, na němž lze podat žádost o vízum či žádost o mezinárodní ochranu. Zbytek města je obehnaný třemi pásy plotu, což však neodrazuje rozličné skupiny od hledání alternativních cest, kterými by bylo možné hranici překonat. 

3. 5. 2020   ​​​​​​​Zuzana Andreska

44 % Evropanů si myslí, že nejdůležitějším úkolem v životě ženy je pečovat o domácnost a rodinu, zatímco 43 % Evropanů věří, že muži mají primárně vydělávat peníze. To v praxi znamená, že ženy v rámci Evropské unie tráví 22 hodin týdně péčí o rodinu a domácnost, zatímco muži pouze 9 hodin. Co v otázkách rovnosti žen a mužů podnikají Evropská unie a Rada Evropy?

Jubilejní rok pro postavení žen

V letošním roce uběhne 25 let od čtvrté Světové konference Organizace spojených národů o ženách, na které byla přijata Pekingská deklarace a akční platforma. Tato deklarace definovala dvanáct oblastí klíčových pro postavení žen a doporučila kroky k jejich zlepšení. Podepsaly ji vlády 189 zemí, které každých pět let posílají periodické zprávy o plnění svých závazků.

3. 5. 2020   ​​​​​​​Jana Šulcová

Oriol Junqueras byl řádně zvolen europoslancem, ale do Evropského parlamentu nenastoupil, protože sedí ve španělském vězení. Tribunál Evropské unie zamítl jeho žádost o dočasné propuštění. Junqueras o něj žádal, aby se mohl ujmout funkce europoslance, než bude vyneseno konečné rozhodnutí Soudního dvora v jeho případu. 

Junqueras byl minulý rok společně s katalánským expremiérem Carlesem Puigdemontem a Tonim Comínem zvolen do Evropského parlamentu. Puigdemont a Comín po pokusu o vyhlášení Katalánské republiky v říjnu 2017 uprchli do Belgie. Díky tomu se jim na rozdíl od Junquerase podařilo nastoupit do funkce europoslance, i když se zpožděním sedmi měsíců. Vzhledem k nepřítomnosti Puigdemonta byl Junqueras, Puigdemontův vicepremiér, považován za hlavního organizátora referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017, a proto mu byl v říjnu 2019 udělen nejvyšší trest z devíti odsouzených politiků, tedy 13 let za vzpouru a zpronevěru.